Peter Westbroek: Život jako geologická síla (recenze)

23. 08. 2012 16:52:41
Kniha nizozemského profesora geofyziologie Petera Westbroeka se mi dostala do rukou vlastně náhodou, ale okamžitě mě zaujala a přiměla k přečtení. Už z prvních stránek bylo totiž zřejmé, že její autor je nejen učený, ale též moudrý.

O čem tedy tato kniha pojednává? A co se vlastně skrývá pod termínem "geofyziologie"? Autor se soustředí především na procesy, ve kterých rozhodující roli sehrál život – tedy téměř všechny procesy probíhající v atmosféře, hydrosféře i litosféře planety a neopomíná ani lidské působení na naši planetu.
V Prologu se Westbroek věnuje nizozemské krajině a ukazuje, kolik nejrůznějších vlivů, včetně četných zásahů člověka, se podílelo na její tvářnosti. Jen málo krajin nebylo nějakým způsobem ovlivněno člověkem, a o Nizozemí, neustále soupeřícím s mořem, to platí dvojnásob. V závěru kapitoly ukazuje, že na problematiku krajiny je nezbytné pohlížet komplexně: "Geologický dopad fyzikálních, chemických, biologických a kulturních sil nikdy nemůže být úplně oddělen a je nemožné jej vyhodnocovat a kvantifikovat odděleně a v detailu. Kde naleznete v holandských vodách, obloze, vegetaci, domech, kanálech a hrázích odděleně specifické prvky fyzikální, chemické, biologické a kulturní? Tyto síly tvoří jeden základ, jehož rozdělení existuje jen v naší mysli." (s. 34)
Následující kapitoly jsou věnovány geologickým vlastnostem planety. Dozvíme se o fungování deskové tektoniky, o tom, jak se usazují sedimenty a tvoří fosilie, jak to vše působí na krajinu, dále pak o tom, jak probíhá geologický výzkum, neboli – odkud toto všechno víme. Pozoruhodná je kapitola pojednávající o dynamismu Země coby "geochemické továrny", v níž se neustále v mnoha různých, vzájemně propletených, cyklech proměňují určité základní prvky a sloučeniny, a ukazuje, že život, přinejmenším ten pokročilý, by nebyl bez této dynamiky možný. "Zásadní záhadou globálních cyklů je právě tento protiklad mezi šíleným pohybem uvnitř pozemské továrny a téměř perfektním klidem, kterým se továrna projevuje navenek." (s. 77). Pokud tušíte, že autor směřuje k hypotéze Gaia, tušíte správně. Než k tomu ale dojde, je nezbytné pohlédnout na život coby aktéra vstupujícího do výše zmíněných procesů, tedy na život, jako geologickou sílu. Nejprve se autor opět vrací do rodného kraje a ukazuje, jakou (nesmírnou) měrou zformoval život tamní krajinu. Detailně popisuje holandský ostrov Vlieland, místo, jež, mimo jiné, ukazuje, jak úžasná krajina může vzniknou díky uvědomělému a moudrému působení člověka (nutno podotknout, že Vlieland se stal jedním z míst, kde bych rád strávil dovolenou). Poté, co se autor vrátí k obecnému shrnutí, zabývá se především vlivem života na horninový cyklus, vždyť některé horniny mohou vznikat jen za pomoci organismů a jsou to opět organismy, jež se aktivně podílejí na jejich erozi. Evoluci hornin je věnovaná celá jedna kapitola, díky níž si čtenář uvědomí, jakou geologickou mocí život vládne – a to včetně (a vlastně především) jednobuněčných organismů včetně bakterií.
Ve třetí části knihy se Westbroek zabývá problematikou života v celoplanetárním hledisku s důrazem na propojení biologických a geologických cyklů a to z perspektivy celé zemské historie. Jedná se o natolik hutnou kapitolu, že ji není možné stručně shrnout. V předposlední kapitole se pak autor přihlásí k Lovelockově hypotéze Gaia, v níž je Země přirovnána k živému organismu (přirovnána, nikoli ztotožněna!). Tuto hypotézu autor prezentuje ve světle moderních poznatků a bez jakýchkoli "esoterických" či New Age příměsí. Dozvídáme se zde mimo jiné, že sám Lovelock navrhl opustit jméno Gaia kvůli výše zmíněným asociacím a navrhl termín "geofyziologie" (dozvídáme se tedy, čeho je tedy Peter Westbroek profesorem), aby zdůraznil, že se jedná o studium mechanismů regulujících zemský systém. Westbroek však pojem "Gaia" neodmítá a kapitolu uzavírá slovy: "Gaia je produktem vědy, která je schopna promlouvat k našim emocím a pozměňovat naše hodnoty." (s. 179).
V závěru knihy se autor věnuje ekologické problematice, bylo by ostatně zvláštní, kdyby ji v takto zaměřené knize opominul. Narozdíl od mnoha jiných autorů není Westbroek pesimista. Jistě to souvisí s faktem, že je Nizozemec a díky tomu má blízko ke konstruktivním lidským zásahům do běhu přírody. Ukazuje, že tvrzení, že v minulosti žili lidé v souladu s přírodou, je iluzorní, zásahy do fungování přírody jsou podle něj tak staré, jako lidstvo samo. Přihlašuje se k teilhardovské koncepci noosféry, oceňuje tedy lidskou kulturu a její bohatství, a vítá též skutečnost, že vědecké zkoumání planety Země a života na ní překonalo úzké specializace a stává se interdisciplinárním. Porozumění Zemi, životu a člověku jako vidí klíč k vyřešení současných i budoucích problémů. Nezasahováním bychom ničeho nedosáhli, jsme zde a jsme silou, která výrazně působí na podobu naší planty a života na ní. Není možné nepůsobit, ale je možné působit moudře. "Nyní jsou problémy mnohonásobné a globálního rozsahu. Lidstvo může být poraženo a rozdrceno a nakonec mohou opět převládnout síly přírody. Cítím ale, že pokud se nám podaří přežít, celá Země se změní v kulturní doménu, v jakýsi druh parku, v gigantickou laboratoř nebo velké dílo umění." (s. 187)
Je to dobrá kniha a přístup jejího autora mi připadá velmi sympatický. V žádném ohledu není fanatik, připouští možnost, že lidstvo vlastní vinou zanikne, ale odmítá dnes módní strašení a sám je spíše optimista a věří, že pokud se poučíme, budeme schopni být dobrými hospodáři.
WESTBROEK, P. Život jako geologická síla. Praha: Dokořán, 2003. 207 stran. 225 Kč.

O čem tedy tato kniha pojednává? A co se vlastně skrývá pod termínem "geofyziologie"? Autor se soustředí především na procesy, ve kterých rozhodující roli sehrál život – tedy téměř všechny procesy probíhající v atmosféře, hydrosféře i litosféře planety a neopomíná ani lidské působení na naši planetu.

V Prologu se Westbroek věnuje nizozemské krajině a ukazuje, kolik nejrůznějších vlivů, včetně četných zásahů člověka, se podílelo na její tvářnosti. Jen málo krajin nebylo nějakým způsobem ovlivněno člověkem, a o Nizozemí, neustále soupeřícím s mořem, to platí dvojnásob. V závěru kapitoly ukazuje, že na problematiku krajiny je nezbytné pohlížet komplexně: "Geologický dopad fyzikálních, chemických, biologických a kulturních sil nikdy nemůže být úplně oddělen a je nemožné jej vyhodnocovat a kvantifikovat odděleně a v detailu. Kde naleznete v holandských vodách, obloze, vegetaci, domech, kanálech a hrázích odděleně specifické prvky fyzikální, chemické, biologické a kulturní? Tyto síly tvoří jeden základ, jehož rozdělení existuje jen v naší mysli." (s. 34)

westbroek.jpg

Následující kapitoly jsou věnovány geologickým vlastnostem planety. Dozvíme se o fungování deskové tektoniky, o tom, jak se usazují sedimenty a tvoří fosilie, jak to vše působí na krajinu, dále pak o tom, jak probíhá geologický výzkum, neboli – odkud toto všechno víme. Pozoruhodná je kapitola pojednávající o dynamismu Země coby "geochemické továrny", v níž se neustále v mnoha různých, vzájemně propletených, cyklech proměňují určité základní prvky a sloučeniny, a ukazuje, že život, přinejmenším ten pokročilý, by nebyl bez této dynamiky možný. "Zásadní záhadou globálních cyklů je právě tento protiklad mezi šíleným pohybem uvnitř pozemské továrny a téměř perfektním klidem, kterým se továrna projevuje navenek." (s. 77). Pokud čtenář tuší, že autor směřuje k "hypotéze Gaia", tuší správně. Než k tomu ale dojde, je nezbytné pohlédnout na život coby aktéra vstupujícího do výše zmíněných procesů, tedy na život, jako geologickou sílu. Nejprve se autor opět vrací do rodného kraje a ukazuje, jakou (nesmírnou) měrou zformoval život tamní krajinu. Detailně popisuje holandský ostrov Vlieland, místo, jež, mimo jiné, ukazuje, jak úžasná krajina může vzniknou díky uvědomělému a moudrému působení člověka (nutno podotknout, že Vlieland se stal jedním z míst, kde bych rád strávil dovolenou). Poté, co se autor vrátí k obecnému shrnutí, zabývá se především vlivem života na horninový cyklus, vždyť některé horniny mohou vznikat jen za pomoci organismů a jsou to opět organismy, jež se aktivně podílejí na jejich erozi. Evoluci hornin je věnovaná celá jedna kapitola, díky níž si čtenář uvědomí, jakou geologickou mocí život vládne – a to včetně (a vlastně především) jednobuněčných organismů.

Ve třetí části knihy se Westbroek zabývá problematikou života v celoplanetárním hledisku s důrazem na propojení biologických a geologických cyklů a to z perspektivy celé zemské historie. Jedná se o natolik hutnou kapitolu, že ji není možné stručně shrnout. V předposlední kapitole se pak autor přihlásí k Lovelockově hypotéze Gaia, v níž je Země přirovnána k živému organismu (přirovnána, nikoli ztotožněna!). Tuto hypotézu autor prezentuje ve světle moderních poznatků a bez jakýchkoli "esoterických" či "New Age" příměsí. Dozvídáme se zde mimo jiné, že sám Lovelock navrhl opustit jméno Gaia kvůli výše zmíněným asociacím a navrhl termín "geofyziologie" (dozvídáme se tedy, čeho je tedy Peter Westbroek profesorem), aby zdůraznil, že se jedná o studium mechanismů regulujících zemský systém. Westbroek však pojem "Gaia" neodmítá a kapitolu uzavírá slovy: "Gaia je produktem vědy, která je schopna promlouvat k našim emocím a pozměňovat naše hodnoty." (s. 179).

V závěru knihy se autor věnuje ekologické problematice, bylo by ostatně zvláštní, kdyby ji v takto zaměřené knize opomněl. Na rozdíl od mnoha jiných autorů není Westbroek pesimista. Jistě to souvisí s faktem, že je Nizozemec a díky tomu má blízko ke konstruktivním lidským zásahům do běhu přírody. Ukazuje, že tvrzení, že v minulosti žili lidé v souladu s přírodou, je iluzorní, zásahy do fungování přírody jsou podle něj tak staré, jako lidstvo samo. Přihlašuje se k teilhardovské koncepci noosféry, oceňuje tedy lidskou kulturu a její bohatství, a vítá též skutečnost, že vědecké zkoumání planety Země a života na ní překonalo úzké specializace a stává se interdisciplinárním. Porozumění Zemi, životu a člověku jako vidí klíč k vyřešení současných i budoucích problémů. Nezasahováním bychom ničeho nedosáhli, jsme zde a jsme silou, která výrazně působí na podobu naší planety a života na ní. Není možné nepůsobit, ale je možné působit moudře. "Nyní jsou problémy mnohonásobné a globálního rozsahu. Lidstvo může být poraženo a rozdrceno a nakonec mohou opět převládnout síly přírody. Cítím ale, že pokud se nám podaří přežít, celá Země se změní v kulturní doménu, v jakýsi druh parku, v gigantickou laboratoř nebo velké dílo umění." (s. 187)

Je to dobrá kniha a přístup jejího autora mi připadá velmi sympatický. V žádném ohledu není fanatik, připouští možnost, že lidstvo vlastní vinou zanikne, ale sám je spíše optimista a věří, že pokud se poučíme, budeme schopni být dobrými hospodáři. Snad se tak i stane.

WESTBROEK, P. Život jako geologická síla. Praha: Dokořán, 2003. 207 stran.

***

Své připomínky, polemiku, podněty a náměty adresujte prosím na autorův e-mail kojot333@gmail.com

Autor: Jaroslav POLÁK | čtvrtek 23.8.2012 16:52 | karma článku: 13.21 | přečteno: 912x

Další články blogera

Jaroslav POLÁK

Horizonty událostí (skica)

„Proč mě někdy nepozveš na návštěvu?“ zeptala se s lehce šibalským výrazem v její pěkné tváři a já si v té chvíli opravdu nebyl jist, jaké přísliby se za tou zdánlivě nevinnou otázkou mohou skrývat.

6.4.2022 v 11:11 | Karma článku: 6.96 | Přečteno: 416 | Diskuse

Jaroslav POLÁK

Její krásný oči (skica)

„Víš, že máš fakt krásný oči?“ řekl jsem. Bylo to banální, ale byla to pravda. Měla krásné hnědé oči s duhovkami připomínajícími letokruhy vzácných cizokrajných stromů.

4.4.2022 v 21:58 | Karma článku: 12.56 | Přečteno: 391 | Diskuse

Jaroslav POLÁK

Zamyšlení nad celníkem a farizejem

Biblické zamýšlení nad známým podobenstvím o upřímnému pokání výběrčího daní a sebestřednosti náboženského profesionála.

13.2.2022 v 15:38 | Karma článku: 9.85 | Přečteno: 395 | Diskuse

Jaroslav POLÁK

Názorové bujení

Každému se čas od času udělá názor. Takový člověk má většinou potřebu se vymáčknout, obvykle na veřejnosti. Zpravidla to není hezký pohled, ale dá se to taktně přejít.

9.2.2022 v 10:00 | Karma článku: 6.22 | Přečteno: 151 | Diskuse

Další články z rubriky Věda

Dana Tenzler

Barvy v kuchyni (3) - přírodní červená

Blíží se Velikonoce. Napadlo vás někdy, čím se vlastně barví velikonoční vajíčka? Jakými přírodními nebo umělými barvivy se dá jídlo barvit dnes a jak tomu bylo v minulosti? (délka blogu 3 min.)

28.3.2024 v 8:00 | Karma článku: 13.16 | Přečteno: 129 | Diskuse

Zdenek Slanina

Problém co začal už Arrhenius: Kysličník uhličitý a doba ledová - a teď i sopečné aktivity

Už S. Arrhenius řešil vztah obsahu CO2 v atmosféře i k době ledové. Tehdy hlavně ukázal, že jeho navyšování v atmosféře povede k nárůstu její teploty. Nyní výzkumy z univerzity v Sydney ukazují na roli sopek v nástupu ochlazování.

26.3.2024 v 5:22 | Karma článku: 25.00 | Přečteno: 516 |

Martin Tuma

Berte Viagru, dokud si na to vzpomenete

Rozsáhlá studie odhalila významné snížení výskytu Alzheimerovi nemoci u pravidelkných uživatelů Viagry

25.3.2024 v 14:17 | Karma článku: 13.60 | Přečteno: 303 | Diskuse

Dana Tenzler

Barvy v kuchyni (2) - průmyslová žlutá

Blíží se Velikonoce. Napadlo vás někdy, čím se vlastně barví velikonoční vajíčka? Jakými přírodními nebo umělými barvivy se dá jídlo barvit dnes a jak tomu bylo v minulosti? (délka blogu 3 min.)

25.3.2024 v 8:00 | Karma článku: 14.44 | Přečteno: 189 | Diskuse

Dana Tenzler

Barvy v kuchyni (1) - přírodní žlutá

Blíží se Velikonoce. Napadlo vás někdy, čím se vlastně barví velikonoční vajíčka? Jakými přírodními barvivy se dá jídlo barvit dnes a jak tomu bylo v minulosti? První díl seriálu o barvách.

21.3.2024 v 8:00 | Karma článku: 18.12 | Přečteno: 293 | Diskuse
Počet článků 606 Celková karma 0.00 Průměrná čtenost 1346

Narodil jsem se 5. března 1975 v Brně, kde také žiji. Zajímám se o pravoslaví, filosofii, religionistiku, fotografování a literaturu. Politicky jsem demokratický levičák. Nenápadně jurodivý.

Kontakty:
- jaroslavpolak1975@gmail.com
- Twitter
- Facebook
- Flickr (fotografie)

Seznam rubrik

Oblíbené stránky

Oblíbené články

Oblíbené knihy

Co právě poslouchám

více

Smoljak nechtěl Sobotu v Jáchymovi. Zničil jsi nám film, řekl mu

Příběh naivního vesnického mladíka Františka, který získá v Praze díky kondiciogramu nejen pracovní místo, ale i...

Rejžo, jdu do naha! Balzerová vzpomínala na nahou scénu v Zlatých úhořích

Eliška Balzerová (74) v 7 pádech Honzy Dědka přiznala, že dodnes neví, ve který den se narodila. Kromě toho, že...

Pliveme vám do piva. Centrum Málagy zaplavily nenávistné vzkazy turistům

Mezi turisticky oblíbené destinace se dlouhá léta řadí i španělská Málaga. Přístavní město na jihu země láká na...

Velikonoce 2024: Na Velký pátek bude otevřeno, v pondělí obchody zavřou

Otevírací doba v obchodech se řídí zákonem, který nařizuje, že obchody s plochou nad 200 čtverečních metrů musí mít...

Kam pro filmy bez Ulož.to? Přinášíme další várku streamovacích služeb do TV

S vhodnou aplikací na vás mohou v televizoru na stisk tlačítka čekat tisíce filmů, seriálů nebo divadelních...