O ztracených duších aneb Až běženci odejdou
A ona tato vlna – uprchlíků i vypjaté hysterie v méně civilizovaných zemích EU – pravděpodobně opravdu zeslábne a zmizí. Islámský stát spíše dříve než později padne, neboť má mělké kořeny a vyrostl příliš rychle a příliš vysoko. V okamžiku, kdy velmoci naznají, že je v jejich zájmu toto islamistické šílenství zastavit, půjde to rychle. Sýrie a Irák nejsou Afghánistán, neumožňují tuhý gerilový odpor, který kdysi zlomil Sovětskou armádu. „Síla se váže“, jak poznamenává Archimédés v Čapkově apokryfu, a Daeš je prostě příliš rozlezlý.
Otázka zní, jak dopadne Asadův režim, jehož kořeny jsou mnohem hlubší a který bude mít na své straně více či méně přiznanou ruskou pomoc. Ruská přítomnost v Sýrii ve mně vyvolává vůbec značně ambivalentní pocity – Rusové jistě mohou účinně pomoci vymazat IS z mapy, což je navýsost žádoucí - ostatně kdyby chtěli, dokázali by to bezpochyby i sami, otázka zní, jak se zachovají potom.
Ale i pokud se Asad udrží a porazí, možná s ruskou pomocí, ostatní válčící strany, Sýrie se pro mnoho běženců v uprchlických táborech v sousedních zemích stane přijatelnou volbou a do Evropy budou přicházet jen ti Syřané, kteří budou režimem pro své postoje reálně ohrožení, což budou vesměs vzdělaní obyvatelé z měst. Podobné to bude i v případě uprchlíků z Iráku.
Evropa bude mít dobrý důvod, proč odmítat migranty z nyní již stabilizovaných zemí a hlavním zdrojem azylantů se stane Eritrea, jejímž občanům jsme povinni poskytovat azyl, protože brutální diktátorský režim, který nešetří ani ty, kteří drží hubu a krok (jak tomu bylo v Sýrii) je legitimním a nezpochybnitelným důvodem k udělení azylu – jinak bychom popírali přesně ty hodnoty, o kterých se dnes tolik mluví.
Obyvatelé chudých afrických či jihoevropských zemí to samozřejmě budou zkoušet dál, ale ten „hype“ na nějakou dobu pomine. To neznamená, že ke stejné situaci, jaká nastala letos, znovu nedojde. Zvláště extrémní sucha a rozšiřování Sahary mohou uvést v budoucnu do pohybu obrovské masy lidí, ale není jasné, jaké faktory jsou k tomu ještě potřeba. Konec konců hladomory v oblasti Afrického roku žádné takové vzedmutí nevyvolaly.
Nuže: Řekněme, že v roce 2016 budou uprchlíci ještě téma, ale rok 2017 už bude mít dle mého soudu jiné starosti, což dost možná zhatí plány bizarních politických subjektů, jejichž jediným „programem“ je xenofobie. Pokud se ve svém odhadu mýlím a vše se protáhne, budeme mít v parlamentu Konvičku a na kontě ztráty v oblasti cestovního ruchu, protože mezi potenciálními návštěvníky naší země se rozkřikne, ze u nás policie i veřejnost obtěžuje osoby tmavší barvy pleti - a nedovedu si kupříkladu představit, že by Američané něco takového skousli.
Nicméně dříve či později přestanou být uprchlíci žhavým tématem, lidé se postupně vrátí z excitovaného do normálního stavu, přestanou šířit a „lajkovat“ výzvy k plynování, střílení, topení či jiného genocidního mordování běženců, a opět začnou šířit zábavná kočičí videa a fotky svých ratolestí. Když přijde na věc, pošlou dál nějaký ten hoax o Cikánech, ale jinak bude vše skoro jako dřív. Skoro. Něco totiž bude jinak.
Nevím jak vy, ale já budu mít v duši velkou, bolavou a patrně nezhojitelnou ránu. Budu totiž vědět, že část těch „dobrých lidí“, které budu potkávat na ulici, v práci, v hospodě, v čekárně u doktora či v diskusích na internetu, jsou lidé, kteří se vědomě a otevřeně přihlásili ke zvěrstvům nacistického charakteru. Že to nejsou jen lidé, kteří měli prostě obavy způsobené migrační vlnou, že to nejsou jen lidé, kteří měli jiný názor než já (to respektuji), ale že jsou to lidé, kteří se výslovně těšili ze smrti jiných lidských bytostí a volali po masovém zabíjení.
Takových lidí je u nás jistě menšina - tedy aspoň doufám, že platí, že ten největší hnus je nejvíc vidět - ale je to menšina bezesporu významná, nepřehlédnutelná a nebezpečná. Je to menšina, která má potenciál skutečně být vážným ohrožením naší kultury a hodnot. Uvědomme si ostatně, že poté, co byli v roce 1683 poraženi Turci u Vídně, jsme si na všechna ohrožení našich hodnot stačili v Evropě sami, zvláště pak ve dvacátém století, kdy boj za „naši“ kulturu a rasu vygeneroval fašismus a nacismus; stejně tak stalinismus lze pokládat za součást evropské civilizace, i když měl i jisté asijské rysy.
Tato menšina, tito lidé, kteří prokázali schopnost nenávidět až k smrti lidské bytosti, jimž nikdy ani nepohlédli do tváře, to je nebezpečí, které nelze pominout. Dokonalý materiál pro fašisty a autoritáře.
Bohužel nevíme, jakou část české (potažmo slovenské, maďarské atd.) populace tito lidé tvoří. Víme, že proti kvótám a přijímání uprchlíků obecně je cca 80% Čechů, ale chci věřit, že mnoho, snad většina z nich nedokáže vystoupit ze své lidskosti natolik, aby se těšili z něčí smrti a fantazírovali o genocidě. Problém je, že není snadné zjistit, kolik procent občanů se své lidskosti zřeklo. V případě dotazu sociologického průzkumníka by se možná zdráhali odpovědět totéž, co běžně říkají a „lajkují“ na Facebooku. To však nic nemění na tom, že pokud byť i jen jednou přitakali radosti z něčí smrti a přání po něčí smrti - a nelitovali toho, vzdali se své lidskosti a stali se součástí páté kolony násilného autoritářství a fašismu.
A tak – jako už dnes – půjdu po ulici, a nebudu vědět, jestli tenhle milý pán s pejskem dal či nedal lajk pod hlášku „Lituji jen ty lidi, co to teď museli uklízet...“, zda se tihle smějící se mladíci netrumfovali v diskusi v tom, kdo navrhne „konečnější“ řešení uprchlické otázky či zda tahle mladá maminka s kočárkem nevolala po věšení „zrádců“.
Někteří z těchto lidí snad jednou pocítí lítost a stud nad svým chováním, ale nemyslím, že by jich byla většina. Takže po zkušenostech roku 2015 budu vědět, že zde nemáme jen ubrblané české exempláře typu „nejsem-rasista-ale“, doplněné nebezpečným, ale poměrně malým počtem tupých neonácků, nýbrž jakési za slušné lidi se maskující perverzní Blanické rytíře, kteří, až bude národu nejhůř, vyrazí do boje a zasadí všemu civilizovanému v nás nůž do zad.
Mám pocit, že se dnes Češi skrze významnou část své populace pokoušejí spáchat kulturní sebevraždu ve stylu nezamýšlených důsledků jednání. Tak moc se bojí o svoji kulturu, že ji díky tomu ztrácejí. Významná část národa s prezidentem v čele za zpěvu hymny mentálně odchází zpět kamsi do východní pravlasti a civilizované země na to zírají ptají se: A to takoví byli vždycky, nebo se zbláznili až teď? Řekl bych, že jsme takoví byli vždycky, ale nyní to v plné parádě vyvřelo na povrch. Přestože ne každý z této skupiny lidí se vědomě zřekl své lidskosti a výslovně podpořil volání po genocidě, žije a bude žít mezi námi dost ztracených duší, jež tak učinily. Až se situace uklidní a ztracené duše ulehnou ke spánku, neměli bychom ztratit ostražitost. Vždy se může objevit někdo, kdo tyto duše probudí z jejich neklidné dřímoty a využije jejich vražedný potenciál ke svým cílům.
- - -
K dalšímu zamyšlení vřele doporučuji krátký a brilantní článek Martina M. Šimečky MORÁLNÍ IMPERIALISMUS - Papež i kancléřka nám vnucují mravní řád, o němž jsme si nalhávali, že jej sdílíme
Jaroslav POLÁK
Horizonty událostí (skica)
„Proč mě někdy nepozveš na návštěvu?“ zeptala se s lehce šibalským výrazem v její pěkné tváři a já si v té chvíli opravdu nebyl jist, jaké přísliby se za tou zdánlivě nevinnou otázkou mohou skrývat.
Jaroslav POLÁK
Její krásný oči (skica)
„Víš, že máš fakt krásný oči?“ řekl jsem. Bylo to banální, ale byla to pravda. Měla krásné hnědé oči s duhovkami připomínajícími letokruhy vzácných cizokrajných stromů.
Jaroslav POLÁK
Zamyšlení nad celníkem a farizejem
Biblické zamýšlení nad známým podobenstvím o upřímnému pokání výběrčího daní a sebestřednosti náboženského profesionála.
Jaroslav POLÁK
Názorové bujení
Každému se čas od času udělá názor. Takový člověk má většinou potřebu se vymáčknout, obvykle na veřejnosti. Zpravidla to není hezký pohled, ale dá se to taktně přejít.
Jaroslav POLÁK
Kratochvilné vyprávění
„Tak s tím těžkým ublížením na zdraví to bylo asi takhle,“ povídal ten chlápek poté, co jsem mu objednal slíbeného ferneta.
Jaroslav POLÁK
Buďme více lidmi
Dlouhou dobu jsem na blog nic nenapsal, protože na téma „koronavirus“ psalo leckde mnoho povolanějších, a jiná témata mi připadla aktuálně nepodstatná. Myslím však, že nastal čas přijít s troškou do mlýna...
Jaroslav POLÁK
Vytěžování smrti
Zemře někdo slavný, spadne letadlo, padnou vojáci v Afghánistánu... a začne to, čemu říkám mediální vytěžování smrti. A ptám se, je to opravdu nutné?
Jaroslav POLÁK
Proč po nás Bůh chce, abychom byli cudní, a co to vlastně znamená?
Včera zveřejnila Eman Ghalebová úvahu o tom, co pro ni znamená tradiční šátek a podělila se i o zkušenosti muslimských žen, které byly z pragmatických důvodů donuceny se jej vzdát. Má to širší souvislosti...
Jaroslav POLÁK
Všichni tady chcípneme
Část mladých lidí si bolestně uvědomuje, že se patrně nedožije stáří, a snaží se burcovat mocné, aby začali konat. Jsem pesimista. Dnešní děti se stáří nedožijí.
Jaroslav POLÁK
Svatodušní dopis bratrům ateistům a sestrám ateistkám
Češi nejsou ve své většině národem ateistů, ale pohanů. Nicméně i ateistů je u nás celkem dost a rád bych se s nimi, ale samozřejmě i s kýmkoli dalším, podělil o malé vyznání.
Jaroslav POLÁK
Ucho jehly: O hodnotě člověka a víře v seberealizaci
Lidé pozdního kapitalismu umírají vyčerpáním ve frontách na Everestu. Lidé pozdního kapitalismu vůbec dělají spoustu velmi podivných věcí a trpí poměrně zvláštními představami. Například vírou v seberealizaci.
Jaroslav POLÁK
Co by se měl Milion chvilek pro demokracii naučit od Lenina
Musím říci, že hnutí Milion chvilek chápu. Také je mi protivné, že nám vládne trestně stíhaný oligarcha, který nepotřebuje žádný program, jen dobře zaplacené PR oddělení. A laciná hesla.
Jaroslav POLÁK
Žízeň
Dnes jsem měl ve snu žízeň a došlo mi, mimo jiné, jak možná vznikla mýtická představa o krutém potrestání Tantala... A jaký to má vlastně metaforický přesah.
Jaroslav POLÁK
Východiska a důsledky náboženské etiky Lva Nikolajeviče Tolstého
Jak jsem v minulosti slíbil, budu zde sdílet seminární práce, které vznikly v rámci mého studia evangelické teologie na ETF UK. Zde je první z nich. ;-) Poznámky odkazují na zdroje, jiné důležité informace neobsahují.
Jaroslav POLÁK
Důsledky zákazu různých zbraní o ohledem na různé typy vrahů
Nedávno jsem narazil na snahu EU prosazovat silnou regulační legislativu ohledně nožů, což mě přimělo k hlubšímu a obecnějšímu zamyšlení na téma regulací a různých druhů zbraní.
Jaroslav POLÁK
Objevování Marrákeše - (foto)reportáž z výletu
V září 2018 jsem prokrastinoval u vyhledávače levných letenek. A vida: Bratislava-Marrákeš, leden, zpáteční, cca 1500Kč, úterý až sobota. Nikdy jsem nebyl ta daleko. Začíná mě to zajímat...
Jaroslav POLÁK
Když dva dělají totéž, je to totéž
Afghánec ve Vídni osahával během silvestrovské noci ženy, včetně Švýcarky, která si to ale nenechala líbit a zlomila mu nos. Celý incident vzbudil i u nás vlnu spravedlivého rozhořčení vůči agresorovi a sympatií vůči té ženě.
Jaroslav POLÁK
Kdo je můj bližní?
Jak rozumět podobenství o milosrdném Samaritánovi? Co vlastně znamená v biblickém smyslu "milovat" a co "bližní"? Je cizinec našinec?
Jaroslav POLÁK
O milosrdném muslimovi
V návaznosti na milou a povzbuzující Parabibli Alexandra Fleka, která odvážně zasahuje Ježíšův příběh a myšlenky do našich současných českých reálií a umožňuje tak podívat se na staré texty z nové perspektivy, přidávám...
Jaroslav POLÁK
Pánbůh je tady prostě pro všechny stejně
Na Facebooku Alexandr Flek již několik let zveřejňuje parafráze, tj do moderních pojmů a reálií zasazených přetlumočení, důležitých biblických míst v rámci projektu ParaBible. Nechal jsem se inspirovat a napsal jsem...
předchozí | 1 2 3 4 5 6 7 ... | další |
- Počet článků 606
- Celková karma 0
- Průměrná čtenost 1349x
Kontakty:
- jaroslavpolak1975@gmail.com
- Flickr (fotografie)
Seznam rubrik
- Filosofování
- Společnost a politika
- Recenze
- Psychologie a terapie
- Poesie a próza
- Rozhovory
- Galerie
- Humor
- Osobní
- Nezařazené
Oblíbené knihy
- Miloslav Ransdorf: Není všem dnům konec
- Ludwig Wittgenstein: Filosofická zkoumání
- Principia Discordia
- Tomáš Baránek: Jak sbalit ženu 2.0
- Andrzej Sapkowski: Zmije
- Muammar Kaddáfí: Escape to Hell and Other Stories
- Boris Rafailov: C. G. Jung v zrcadle filosofie
- Jean Grondin: Úvod do hermeneutiky
- Don DeLillo: Bod Omega
- Nová dobrodružství Sherlocka Holmese
- The Words of Desmond Tutu
- ZEN 1-4 - Sborníky z přelomu 80. a 90. let
- Martin Buber: Temnota Boží
- Greg Egan: Axiomat
- Greg Egan: Město permutací
- Martin Oliva: Civilizace moravského paleolitu a mezolitu
- Radim Bělohrad: Osobní identita a její praktická hodnota
- Sierra Dawn: Písně větru
- Lucius Annaeus Seneca: Výbor z listů Luciliovi
- Ray Bradbury: Kaleidoskop a jiné povídky
- Jan Skácel: Básně II.
- Martin Heidegger: O pravdě a Bytí
- Joseph T. Hallinan: Proč děláme chyby
- Necronomicon podle Murahawy
- Jan XXIII.: Pacem in terris
- A. Mooreová, E. Ripleyová: Kapesní průvodce posmrtným životem
- V. V. Majakovskij: Vladimír Iljič Lenin
- Milena Hübschmannová: Můžeme se domluvit. Šaj pes dovakeras.
- William James: Pragmatismus-Nové jméno pro staré způsoby myšlení
- Jozef Karika: Na smrť
- David Flusser: Ježíš
- G. W. F. Hegel: Fenomenologie ducha
- Ray Bradbury: Zen a umění psát
- Darrell Schweitzer: Každý z nás je legenda
- Sv. Jan od Kříže: Výstup na horu Karmel
- Haroun Tazieff: Schůzky s ďáblem
- Georgij Valentinovič Plechanov: O úloze osobnosti v dějinách
- Richard A. Lippa: Pohlaví - Příroda a výchova
- Clifford D. Simak: Město
- Ľuboš Blaha: Matrix kapitalizmu - Blíži sa revolúcia?
- William S. Burroughs: Nahý oběd / Nova Express
- Vítězslav Gardavský: Bůh není zcela mrtev
- The Gathas of Zarathustra: Hymns in Praise of Wisdom
- Wilhelm Weischedel: Zadní schodiště filosofie
- Klára Látalová: Bipolární afektivní porucha
Co právě poslouchám
- the Pogues - a Pair of Brown Eyes - psychedelický irský punk!
- Maanam
- Lyapis Trubetskoy
- The H. P. Lovecraft Historical Society - A Very Scary Solstice
- Пикник
- Jablkoň
- Muzaiko - Esperanta Retradio
- Master's Hammer - Vracejte konve na Místo
- Hungry Ghosts - I Don't Think About You Anymore But, ...
- Dimmu Borgir
- Česká velvyslankyně v Sýrii: Je tohle ještě žurnalistika?
- Diablo Swing Orchestra
- Lače manuša
- Majk Spirit
- Deva Premal
- Cartel de Santa
Oblíbené stránky
- Ray Caesar -galerie magického, barokně laděného surrealismu
- Zdzislaw Beksinski (1929-2005) - galerie výjimečného umělce!
- STREET ART UTOPIA 106 of the most beloved Street Art Photos
- Václav Klaus Looking at Things
- The Monster Engine - Realistické podoby dětských kreseb!
- Astronaut v moři - nabídka kvalitní nekomerční literatury!
- P3RSP3CTIV3 - úžasný krátký retrocyberpunkový film!
- Petice a manifest na ochranu křoví
- Olia Pishchanska - Úžasné atmosférické konceptuální fotografie
Oblíbené články
- 24 znamení, že se celá Amerika začíná podobat Detroitu
- dopsáno: Jaroslav Polák: Poznámky k Humově teorii kauzality
- Café Zapatista - Nabídka Anarchistického černého kříže
- File Sharing Is Now an Official Religion In Sweden
- Luboš Dvořák: Církevní restituce – řekněme hlasitě - nejde to!
- Gerald Celente: EU se zhroutí v 90 dnech
- Demence českého národa (Český národ je plný nenávistných idiotů)
- Roman Sikora: Co všechno jsme zapomněli - BRILANTNÍ ČLÁNEK!
- Jan Macháček: Statisíce měsíčně pro poradce a kapitalismus
- Co je ACTA? Dokonale shrnující a velmi depresivní video.
- Pravičáci jsou méně inteligentní než levičáci, zjistila studie
- Athens, the long night of February 12: “burning and looting..."
- Jak to skutečně bylo s romskou stranou a uprchlým pokladníkem
- Zemědělství umírá jako sociální výdobytky naší země
- Piotr Czerski: My, děti Sítě
- Jan Keller: Společnost nesouměřitelnosti - přednáška na YouTube
- Cesty, které vedou do záhuby - zamyšlení Fidela Castra
- Slyšeli jste to? Bohatí Romové berou dávky. Psali to v Právu!
- Téměř polovina Američanů má potíž vydělat na základní životní...
- Normalizace tu ještě neskončila, tvrdí historik Michal Pullmann
- Ondřej Lánský: Kdo zneužívá sociální dávky?
- Die Welt varuje před návratem komunistů, tvrdí čeští lháři
- Masová privatizace přivedla postkomunistické země na mizinu
- V Česku začínají řádit profesionální tuneláři
- Jak Obama ví - Zamyšlení Fidela Castra, 27. dubna 2012
- Ivan Štampach: Ekonomie se zbláznila - Deník Referendum
- Místo, kde se v bolestech rodí český bulvár
- František Nevařil: Hospodaření zločinných komunistů
- Jsme v prdeli.Klus,Xindl X,Koller a Poláková veršují o politice
- Slavoj Žižek: Zahraňme se před zachránci
- Pavel Novák: Den daňové svobody prizmatem nejen ČRo
- Miloslav Ransdorf: Husovo odvolání ke Kristu
- Ožebračování těch nejpotřebnějších
- Tribun: Mlhy nad Sýrií
- Křesťané proti zákonu o církevním majetku
- Karel Dolejší: Atentát na svatýho Václava, čili Netopýr
- Přetrhnutý lístek zavedeným stranám nijak neuškodí
- Pavla Kopecká: Bibli spálit, korán taky (?)
- Vladimír Kapal: U Ratha nejde o sedm milionů, ale o 260 miliard
- Ivan Štampach: Dnešní vánoce
- Jaroslav Achab Haidler: Ježíšek u Jobů
- Jan Čulík: O Palachovi a lidech, co se upalují dnes
- Unuděný flákání vyrůstá na troskách střední třídy
- Dr. Jusuf Al-Qaradawi: Kultura tolerance v islámu
- Jak vyrobit dezinformaci aneb romské děti chtějí žít z dávek
- David Corn, John Pilger: Kanonizovaná baronesa, krvavý Pol Pot