Může se člověk hlásit současně k marxismu a křesťanství?
Samozřejmě existují jak křesťanští socialisté tak i křesťanští komunisté, existuje teologie osvobození, zvláště v šedesátých letech probíhal (ale i dnes probíhá) oboustranně vstřícný a obohacující dialog mezi křesťany a marxisty atd., nicméně chápu, že lidem, kteří mají v hlavě krátké spojení marxismu s komunistickémi režimy, to může připadat tak nějak extravagantní.
Když říkám, že se hlásím k radikálnímu marxismu, je to něco dost jiného než kdybych říkal, že se hlásím ke kryptonáboženské ideologii marxismu-leninismu(-stalinismu), jež byla oficiální ideologií minulého režimu a která opravdu nebyla s křesťanstvím kompatibilní. Jenže Marx se má k marxismu-leninismu asi tak, jako se má Ježíš ke křesťanské teokracii, a k zločinům komunismu se má Marx asi tak, jako se má Ježíš ke španělské inkvizici.
Skutečnost je, že Marx nevytvářel ideologii, Marx vytvářel metodu. Metodu založenou na otázce: Má filosofie svět jenom vykládat, nebo jej má i měnit? To je zatraceně dobrá otázka a jak si na ni Marx odpověděl, je zjevné. Marxismus je v prvé řadě filosofie společnosti, filosofie ekonomiky a filosofie sociální změny. Je to nástroj, jak chápat sociální realitu a měnit ji ve prospěch lidských bytostí. Jasně, zvrhlo se to. Křesťanství se v průběhu dějin taky mnohokrát zvrhlo. To se dobrým myšlenkám prostě stává.
Tím, že říkám, že chápu marxismus jako metodu, říkám současně, že jej nepokládám za předmět víry nebo za myšlenkový systém, který by vysvětloval úplně všechno. Ostatně neexistuje žádná filosofická „teorie všeho“ (a je zajímavou filosofickou otázkou, zda je filosofická „teorie všeho“ vůbec, alespoň v principu, možná). Marxismus je silný na poli úvah o společnosti a sociálních fenoménech, dějinách a ekonomice. Naproti tomu se nedá rozumně využít jako filosofie přírodních věd (tam je nejlepší naturalismus), filosofie subjektivity (tam se hodí fenomenologie) nebo jako filosofie individuální etiky (tam nedám dopustit na Kanta) atd. To je normální – jakákoli snaha rozšířit sebelepší filosofický systém tak, aby vysvětloval všechno, vede k absurditám.
Marxismus je dle mého soudu velice funkční filosofie, drží-li se „svého kopyta“. Mně osobně umožňuje rozumět sociálním procesům a efektivně provádět kritiku společnosti. To je všechno, není to nějaké moje náboženství, nepokládám Marxovy spisy za svaté knihy a nepokládám Marxe ani jeho následovníky za neomylné autority.
Takže když mi předhodíte, že Marx napsal zepár jedovatých věcí o křesťanství, tak ano – napsal. No a? Jemu se tak křesťanství v jeho době jevilo a docela dobře to chápu. Nicméně zrovna tohle pokládám za poplatné době a nemyslím si, že pokud se na křesťanství budu dívat trochu jinak, nebudu oprávněn používat jeho metodu.
Marx taky, v jednom z nejpůsobivějších filosofických textů všech dob, zformuloval svou kritickou definici náboženství, kterou si zde dovolím v úplnosti ocitovat:
„Základem nenáboženské kritiky je: člověk dělá náboženství, náboženství nedělá člověka. Náboženství je totiž sebeuvědomění a sebedůvěra člověka, který se buďto ještě nenašel, nebo se už zase sám sobě ztratil. Ale člověk, to není abstraktní bytost trůnící někde mimo tento svět. Člověk, to je svět člověka, stát, společnost. Tento stát, tato společnost produkují náboženství, převrácené vědomí světa, protože jsou samy převráceným světem. Náboženství je všeobecná theorie tohoto světa, jeho encyklopedické kompendium, jeho logika v populární formě, jeho spiritualistický point d‘honneur, jeho enthusiasmus, jeho morální sankce, jeho slavnostní dovršení, jeho povšechný důvod útěchy a ospravedlnění. Náboženství je fantastickým uskutečněním lidské podstaty, protože pravou skutečnost lidská podstata nemá. Boj proti náboženství je tedy nepřímo bojem proti onomu světu, jehož je náboženství duchovním aromatem.
Náboženská bída je jednak výrazem skutečné bídy, jednak protestem proti skutečné bídě. Náboženství je povzdech utlačeného tvora, cit bezcitného světa, duch bezduchých poměrů. Je to opium lidu.
Zrušit náboženství jako ilusorní štěstí lidu znamená žádat jeho skutečné štěstí. Požadavek vzdát se ilusí o svém postavení je požadavek vzdát se postavení, ve kterém je zapotřebí ilusí. Kritika náboženství je tedy v zárodku kritikou tohoto slzavého údolí, jemuž náboženství tvoří svatozář.
Kritika strhla s okovů imaginární květy, ne proto, aby člověk vlekl dál bezútěšné okovy, nezkrášlené fantasií, nýbrž aby tyto okovy odhodil a utrhl živý květ. “
Citoval jsem to v úplnosti, protože ona prostá redukce na „opium lidu“ je brutálně zjednodušující. Všimněme si dvou podstatných rysů této pasáže:
1. Marx nepokládá náboženství za nějakou blbost, za pověru, za cosi, co lze smést kritikou v osvícensko-ateistickém (nebo dnes dawkinsovském) stylu. Chápe je v mnohem širších souvislostech a chápe, že náboženství nelze lidem nějak „vymluvit“, že je třeba měnit podmínky, které náboženství generují.
2. Marx zde interpretuje náboženství jako sociální fenomén, vůbec nezabíhá do jakékoli metafyziky, neřeší problémy existence Boha atd. To neznamená, že víru v Boha (spíše než náboženství) nelze chápat i jinak, tedy nejen jako sociální fenomén. Proč by to nešlo? Jen to nejde v kontextu marxismu. Ale jak jsem řekl, bylo by absurdní chtít, aby marxismus byl „teorií všeho“ a nevidím důvod, proč bych sakra nemohl používat i jiné filosofické metody. Marxismus je ateistický - ale v tom smyslu, že nepracuje s Bohem jako nějakou hypotézou, Bůh není součástí jeho metody. Marxismus je ateistický stejně, jako je ateistická přírodověda. Marxista nemusí být ateista stejně, jako přírodní vědec nemusí být ateista. Jen při provozování marxismu nesmí používat Boha jako zdroj nějakého vysvětlení - úplně stejně jako přírodní vědec. To je celé.
Mimochodem: Pokud pohlížím na náboženství jako na sociální fenomén, pokládám Marxovu definici za nedostižnou, aniž by mi to nějak bránilo chodit každou neděli k evangelíkům na bohoslužbu.
A teď k tomu křesťanství: Málokdo si uvědomuje, jak neuvěřitelně radikální Ježíš je (záměrně používám přítomný čas!):
„Ale vám, kteří slyšíte, pravím: Milujte své nepřátele. Dobře čiňte těm, kteří vás nenávidí. Žehnejte těm, kteří vás proklínají, modlete se za ty, kteří vám činí příkoří. Tomu, kdo tě bije do tváře, nastav i druhou a tomu, kdo ti bere plášť, neodepři ani košili. Každému, kdo tě žádá, dávej, a od toho, kdo ti bere, co je tvoje, nežádej nic nazpět. Jak chcete, aby lidé činili vám, i vy stejně čiňte jim. A jestliže milujete ty, kteří milují vás, jakou máte zásluhu? Vždyť i hříšníci milují ty, kdo je milují. A jestliže činíte dobře těm, kteří činí dobře vám, jakou máte zásluhu? I hříšníci dělají totéž. A půjčíte-li těm, od kterých máte naději dostat to zpět, jakou máte zásluhu? I hříšníci půjčují hříšníkům, aby to zase dostali nazpátek. Ale milujte své nepřátele a čiňte dobře, půjčujte a neočekávejte něco na oplátku. A vaše odměna bude hojná a budete syny Nejvyššího, protože on je dobrotivý k nevděčným i zlým. Buďte milosrdní, jako je milosrdný váš Otec.“ (Lukáš 6, 27-35)
Křesťanské hodnoty, o nichž se dnes tolik žvaní, není Desatero zredukované na „Nezabiješ.“ a „Nepokradeš.“, tím se řídí i „pohané“, křesťanské hodnoty jsou založeny na nekompromisní lásce k bližnímu a k Bohu v bližním:
„Tehdy mu spravedliví odpovědí: ‚Pane, kdy jsme tě spatřili hladového a dali jsme ti najíst, nebo žíznivého a dali jsme ti napít? Kdy jsme tě spatřili jako cizince a ujali jsme se tě, nebo nahého a oblékli jsme tě? Kdy jsme tě spatřili nemocného nebo ve vězení a přišli jsme za tebou?‘
Král jim odpoví: ‚Amen, pravím vám, cokoliv jste učinili jednomu z těchto mých nejmenších bratří, mně jste učinili.‘“
„Potom řekne i těm po levici: ‚Jděte ode mne, prokletí, do věčného ohně, který je připraven pro Ďábla a jeho anděly! Neboť jsem hladověl, a nedali jste mi najíst, žíznil jsem, a nedali jste mi napít, byl jsem cizincem, a neujali jste se mne, byl jsem nahý, a neoblékli jste mne, byl jsem nemocný a ve vězení, a nenavštívili jste mne.‘
Tu mu odpovědí i oni: ‚Pane, kdy jsme tě spatřili hladového, žíznivého, jako cizince, nahého, nemocného nebo ve vězení, a neposloužili jsme ti?‘
Pak jim odpoví: ‚Amen, pravím vám, cokoliv jste neučinili jednomu z těchto nejmenších, ani mně jste neučinili.‘
A tito půjdou do věčného trápení, ale spravedliví do věčného života.“ (Matouš 25, 35-46)
Nevím jak vám, ale mně při četbě těchto řádků pokaždé běhá mráz po zádech!
Český marxistický filosof Vítězslav Gardavský (uštvaný normalizačním režimem k smrti, to jen tak na okraj) rozlišuje ve své knize Bůh není zcela mrtev „humanismus“ a „hominismus“, to první je stručně řečeno všeobecná láska k lidem a zájem o lidstvo, to druhé je láska a zájem o bližního v jeho jedinečné individualitě. Marx byl humanista, Ježíš hominista. Jsem přesvědčen, ostatně spolu s Gardavským, že potřebujeme obojí: Jak racionální zájem o dobro lidstva, tak nekompromisní lásku k člověku v jeho individualitě. Nevylučuje se to – doplňuje se to!
A protože jsem současně humanista i hominista, jsem současně marxista i křesťan. Doplňuje se to. Howgh!
Jaroslav POLÁK
Horizonty událostí (skica)
„Proč mě někdy nepozveš na návštěvu?“ zeptala se s lehce šibalským výrazem v její pěkné tváři a já si v té chvíli opravdu nebyl jist, jaké přísliby se za tou zdánlivě nevinnou otázkou mohou skrývat.
Jaroslav POLÁK
Její krásný oči (skica)
„Víš, že máš fakt krásný oči?“ řekl jsem. Bylo to banální, ale byla to pravda. Měla krásné hnědé oči s duhovkami připomínajícími letokruhy vzácných cizokrajných stromů.
Jaroslav POLÁK
Zamyšlení nad celníkem a farizejem
Biblické zamýšlení nad známým podobenstvím o upřímnému pokání výběrčího daní a sebestřednosti náboženského profesionála.
Jaroslav POLÁK
Názorové bujení
Každému se čas od času udělá názor. Takový člověk má většinou potřebu se vymáčknout, obvykle na veřejnosti. Zpravidla to není hezký pohled, ale dá se to taktně přejít.
Jaroslav POLÁK
Kratochvilné vyprávění
„Tak s tím těžkým ublížením na zdraví to bylo asi takhle,“ povídal ten chlápek poté, co jsem mu objednal slíbeného ferneta.
Další články autora |
Tři roky vězení. Soud Ferimu potvrdil trest za znásilnění, odvolání zamítl
Městský soud v Praze potvrdil tříletý trest bývalému poslanci Dominiku Ferimu. Za znásilnění a...
Moderní lichváři připravují o bydlení dlužníky i jejich příbuzné. Trik je snadný
Premium Potřebujete rychle peníze, pár set tisíc korun a ta nabídka zní lákavě: do 24 hodin máte peníze na...
Takhle se mě dotýkal jen gynekolog. Fanynky PSG si stěžují na obtěžování
Mnoho žen si po úterním fotbalovém utkání mezi PSG a Barcelonou postěžovalo na obtěžování ze strany...
Školu neznaly, myly se v potoce. Živořící děti v Hluboké vysvobodili až strážníci
Otřesný případ odhalili strážníci z Hluboké nad Vltavou na Českobudějovicku. Při jedné z kontrol...
Prezident Petr Pavel se zranil v obličeji při střelbě ve zbrojovce
Prezident Petr Pavel se při střelbě na střelnici v uherskobrodské České zbrojovce, kam zavítal...
Nenávist vůči Ukrajincům, segregace Romů. Amnesty International kritizuje Česko
Ukrajinští uprchlíci se loni v Česku potýkali s nenávistnými projevy a diskriminací, pokračovala...
Místo do šrotu do opravny. Směrnice EU prodlouží záruku a zakážou „kazítka“
Premium Do budoucna by měla být oprava rozbitých a porouchaných domácích spotřebičů jednodušší. A stejně...
Ignorovat, nebo demaskovat? Německá média řeší, jak informovat o AfD
Premium Je to teď horké téma. Německá mainstreamová média stojí před volbou, nakolik a jakým způsobem...
Šibal z Prahy podmázl průvodčího, s Lorenovou v negližé předběhl konkurenci
Seriál Byla teprve na začátku kariéry, ale fotografové na ni už stáli fronty. Snímek mladičké Sophie...
Akční letáky
Prohlédněte si akční letáky všech obchodů hezky na jednom místě!
- Počet článků 606
- Celková karma 0
- Průměrná čtenost 1349x
Kontakty:
- jaroslavpolak1975@gmail.com
- Flickr (fotografie)
Seznam rubrik
- Filosofování
- Společnost a politika
- Recenze
- Psychologie a terapie
- Poesie a próza
- Rozhovory
- Galerie
- Humor
- Osobní
- Nezařazené
Oblíbené knihy
- Miloslav Ransdorf: Není všem dnům konec
- Ludwig Wittgenstein: Filosofická zkoumání
- Principia Discordia
- Tomáš Baránek: Jak sbalit ženu 2.0
- Andrzej Sapkowski: Zmije
- Muammar Kaddáfí: Escape to Hell and Other Stories
- Boris Rafailov: C. G. Jung v zrcadle filosofie
- Jean Grondin: Úvod do hermeneutiky
- Don DeLillo: Bod Omega
- Nová dobrodružství Sherlocka Holmese
- The Words of Desmond Tutu
- ZEN 1-4 - Sborníky z přelomu 80. a 90. let
- Martin Buber: Temnota Boží
- Greg Egan: Axiomat
- Greg Egan: Město permutací
- Martin Oliva: Civilizace moravského paleolitu a mezolitu
- Radim Bělohrad: Osobní identita a její praktická hodnota
- Sierra Dawn: Písně větru
- Lucius Annaeus Seneca: Výbor z listů Luciliovi
- Ray Bradbury: Kaleidoskop a jiné povídky
- Jan Skácel: Básně II.
- Martin Heidegger: O pravdě a Bytí
- Joseph T. Hallinan: Proč děláme chyby
- Necronomicon podle Murahawy
- Jan XXIII.: Pacem in terris
- A. Mooreová, E. Ripleyová: Kapesní průvodce posmrtným životem
- V. V. Majakovskij: Vladimír Iljič Lenin
- Milena Hübschmannová: Můžeme se domluvit. Šaj pes dovakeras.
- William James: Pragmatismus-Nové jméno pro staré způsoby myšlení
- Jozef Karika: Na smrť
- David Flusser: Ježíš
- G. W. F. Hegel: Fenomenologie ducha
- Ray Bradbury: Zen a umění psát
- Darrell Schweitzer: Každý z nás je legenda
- Sv. Jan od Kříže: Výstup na horu Karmel
- Haroun Tazieff: Schůzky s ďáblem
- Georgij Valentinovič Plechanov: O úloze osobnosti v dějinách
- Richard A. Lippa: Pohlaví - Příroda a výchova
- Clifford D. Simak: Město
- Ľuboš Blaha: Matrix kapitalizmu - Blíži sa revolúcia?
- William S. Burroughs: Nahý oběd / Nova Express
- Vítězslav Gardavský: Bůh není zcela mrtev
- The Gathas of Zarathustra: Hymns in Praise of Wisdom
- Wilhelm Weischedel: Zadní schodiště filosofie
- Klára Látalová: Bipolární afektivní porucha
Co právě poslouchám
- the Pogues - a Pair of Brown Eyes - psychedelický irský punk!
- Maanam
- Lyapis Trubetskoy
- The H. P. Lovecraft Historical Society - A Very Scary Solstice
- Пикник
- Jablkoň
- Muzaiko - Esperanta Retradio
- Master's Hammer - Vracejte konve na Místo
- Hungry Ghosts - I Don't Think About You Anymore But, ...
- Dimmu Borgir
- Česká velvyslankyně v Sýrii: Je tohle ještě žurnalistika?
- Diablo Swing Orchestra
- Lače manuša
- Majk Spirit
- Deva Premal
- Cartel de Santa
Oblíbené stránky
- Ray Caesar -galerie magického, barokně laděného surrealismu
- Zdzislaw Beksinski (1929-2005) - galerie výjimečného umělce!
- STREET ART UTOPIA 106 of the most beloved Street Art Photos
- Václav Klaus Looking at Things
- The Monster Engine - Realistické podoby dětských kreseb!
- Astronaut v moři - nabídka kvalitní nekomerční literatury!
- P3RSP3CTIV3 - úžasný krátký retrocyberpunkový film!
- Petice a manifest na ochranu křoví
- Olia Pishchanska - Úžasné atmosférické konceptuální fotografie
Oblíbené články
- 24 znamení, že se celá Amerika začíná podobat Detroitu
- dopsáno: Jaroslav Polák: Poznámky k Humově teorii kauzality
- Café Zapatista - Nabídka Anarchistického černého kříže
- File Sharing Is Now an Official Religion In Sweden
- Luboš Dvořák: Církevní restituce – řekněme hlasitě - nejde to!
- Gerald Celente: EU se zhroutí v 90 dnech
- Demence českého národa (Český národ je plný nenávistných idiotů)
- Roman Sikora: Co všechno jsme zapomněli - BRILANTNÍ ČLÁNEK!
- Jan Macháček: Statisíce měsíčně pro poradce a kapitalismus
- Co je ACTA? Dokonale shrnující a velmi depresivní video.
- Pravičáci jsou méně inteligentní než levičáci, zjistila studie
- Athens, the long night of February 12: “burning and looting..."
- Jak to skutečně bylo s romskou stranou a uprchlým pokladníkem
- Zemědělství umírá jako sociální výdobytky naší země
- Piotr Czerski: My, děti Sítě
- Jan Keller: Společnost nesouměřitelnosti - přednáška na YouTube
- Cesty, které vedou do záhuby - zamyšlení Fidela Castra
- Slyšeli jste to? Bohatí Romové berou dávky. Psali to v Právu!
- Téměř polovina Američanů má potíž vydělat na základní životní...
- Normalizace tu ještě neskončila, tvrdí historik Michal Pullmann
- Ondřej Lánský: Kdo zneužívá sociální dávky?
- Die Welt varuje před návratem komunistů, tvrdí čeští lháři
- Masová privatizace přivedla postkomunistické země na mizinu
- V Česku začínají řádit profesionální tuneláři
- Jak Obama ví - Zamyšlení Fidela Castra, 27. dubna 2012
- Ivan Štampach: Ekonomie se zbláznila - Deník Referendum
- Místo, kde se v bolestech rodí český bulvár
- František Nevařil: Hospodaření zločinných komunistů
- Jsme v prdeli.Klus,Xindl X,Koller a Poláková veršují o politice
- Slavoj Žižek: Zahraňme se před zachránci
- Pavel Novák: Den daňové svobody prizmatem nejen ČRo
- Miloslav Ransdorf: Husovo odvolání ke Kristu
- Ožebračování těch nejpotřebnějších
- Tribun: Mlhy nad Sýrií
- Křesťané proti zákonu o církevním majetku
- Karel Dolejší: Atentát na svatýho Václava, čili Netopýr
- Přetrhnutý lístek zavedeným stranám nijak neuškodí
- Pavla Kopecká: Bibli spálit, korán taky (?)
- Vladimír Kapal: U Ratha nejde o sedm milionů, ale o 260 miliard
- Ivan Štampach: Dnešní vánoce
- Jaroslav Achab Haidler: Ježíšek u Jobů
- Jan Čulík: O Palachovi a lidech, co se upalují dnes
- Unuděný flákání vyrůstá na troskách střední třídy
- Dr. Jusuf Al-Qaradawi: Kultura tolerance v islámu
- Jak vyrobit dezinformaci aneb romské děti chtějí žít z dávek
- David Corn, John Pilger: Kanonizovaná baronesa, krvavý Pol Pot