Klávesové zkratky na tomto webu - základní
Přeskočit hlavičku portálu

Z první ruky (fragmenty) I.

27. 08. 2016 23:09:04
Soubor krátkých fragmentů (ze) života, které se možná stanou součástí ucelenějšího textu – a možná taky ne. Berte je tak vážně, jak uznáte za vhodné.

***

„Na jaře poslouchal v práci Julee Cruise a mladší šéf Pavel jej poprosil, aby to vypnul, že mu to připomíná kvílení ze záhrobí. V duchu se tehdy pousmál při představě, že by místo ní pustil Diamandu Galás...

V létě, když byl v práci sám, si Julee Cruise pustil znovu a posléze zapředl s Pavlem rozhovor:

‚Včera jsem si pustil zase jednou Julee Cruise, to je ta zpěvačka, co jste o ní řekl, že je to kvílení ze záhrobí. Tak jsem ji poslouchal a představoval si přitom, že jsem mrtvý. Bylo to velice příjemné. Díky, že jste mě na tu myšlenku přivedl.‘

‚No, zrovna takhle jsem to nemyslel,‘ odvětil nejistě poněkud šéf.“

***

"V jedné z těch jasnozřivých chvil, jež se člověku čas od času přiházejí, si uvědomil, že ve skutečnosti tolik touží po smrti proto, že touží někomu naprosto patřit, že touží po dechberoucí bytosti, jež by jej objala a už nikdy nepustila. Uvědomoval si ovšem, že by tyto pocity měl směřovat k Bohu, ale ten pro něj nebyl, na rozdíl od Smrti, dostatečně skutečný..."

***

„Podařilo se mu kýchnout do plného popelníku. ‚Co dodat?‘ pomyslel si, ‚popel popelu, prach prachu...‘“

***

„‘Bez papírů na auto nemůžete s vozem na silnici, bez papírů nemůžete legálně vlastnit střelnou zbraň...‘ uvažoval pochmurně. ‚Dějiny nás učí, že hlava je mnohem nebezpečnější než auto nebo revolver, přesto na ni naprostá většina jejích uživatelů papíry nemá. Jak k tomu my, kteří papíry na hlavu máme, vůbec přijdeme?!‘“

***

"Uvědomoval si, ze muži jeho věku si obvykle hledají výrazně mladší partnerky, ale když ráno při pokusu vstát zakvílel kvůli bolesti zad, poté se po čtyřech vyplazil z postele, namáhavě se postavil na nohy a v předklonu se došoural na záchod, kde strávil asi dvacet minut, opět mu došlo, ze se musí rozhlížet mezi vrstevnicemi, které už něco zažily a mohly by mít pro tyto aspekty života jisté pochopeni."

***

„Ze všech kovů, jichž se v práci dotýkal, měl nejraději měď. Železo je poctivé a silné, hliník je praktický, ale dokáže být i elegantní, zinek je lehký, křehký a skrývá v sobě jistou nenucenou krásu, kterou člověk ocení až na druhý pohled, ale měď... měď je hřejivá a hebká, poddajná a něžná, ale přesto má svou váhu, váhu, s níž je třeba počítat. A její barva... její barva pro něj byla nad zlato.“

***

„Seděl ve vlaku do Blanska. Přistoupila žena, kolem čtyřiceti, docela pohledná, zabraná do telefonního hovoru s nějakým mužem. Zeptala se, jestli si může přisednout. Mlčky přikývl. Sundala si boty, posadila se napříč, na stolek položila silně aromatický sáček s logem McDonaldu. Ač to nebylo úplně slušné, ale to silně aromatické sáčky s jídlem v dopravních prostředcích ostatně také nejsou, zaposlouchal se do jejího hovoru. Zjevně toho muže koučovala a postupně se přede ním otevíral její svět obchodnice, možná multilevelové, se ‚zelenou stravou‘. Důrazně muži vysvětlovala, že prodej se musí uskutečnit hned po přednášce, dokud toho mají lidé plnou hlavu. To si pak koupí jejich produkty a ne třeba nové boty.

Současně se muže, aspoň to tak působilo, snažila ukecat na rande, zdálo se však, že marně. Dotyčný zjevně vedl docela aktivní život spojený s fesťáky a nezdálo se, že by ji chtěl přizvat. Už během hovoru se s chutí pustila do balíčku se zaručeně nezelnými a nezdravými pochoutkami, který celý rozkošnicky spořádala. Poté vytáhla knížku s kýčovitou obálkou typickou pro motivační příručky nazvanou ‚Cesta k vnitřní svobodě‘, vraštila obočí a soustředěně četla, občas si něco podtrhla propiskou.

V tomto stavu ji s úsměvem na rtech v Blansku opustil. ‚Život přeci jen dokáže občas pobavit,‘ pomyslel si. ‚Přál bych jí, aby tu vnitřní svobodu nakonec našla...‘“

***

"Konec dovolené se nezadržitelně blížil. Snažil si vsugerovat, že se těší do práce, aby ten šok nebyl tak strašný, ale marně. Netěšil se. Chtěl i nadále celé dny číst, studovat, fotografovat, bloumat přírodou a snad už konečně začít také psát něco podstatného. Práce ho sice bavila, ale bylo jí moc, příliš mnoho na to, aby se cítil svobodný a tvůrčí.

'Co s tím?' ptal se sám sebe znovu a znovu, takřka do zblbnutí. 'Snažit se vyhrát v loterii je čiré zoufalství, vrhnout se naplno do tvůrčí práce a věřit, že stačí vůle a celý svět mu přijde na pomoc a úspěch se dostaví, je čirý motivačně-příručkový sebeklam...'

'Musím si najít bohatou ženu,' problesklo mu hlavou.

'...nebo Engelse.'"

***

Konec dovolené. Připadal si jako člověk smlouvající se Smrtí. ‚Ještě týden, ještě pár dní, ještě aspoň den!‘ Možná měl Konec dovolené vyzvat k partii šachu.

***

Křišťálová Lupa 2016
Autor: Jaroslav A. Polák | sobota 27.8.2016 23:09 | karma článku: 10.55 | přečteno: 293x

Další články blogera

Jaroslav A. Polák

Computer Chess – pozvání do subžánru numblecore

Mám rád podivné a bláznivé filmy, zvláště pokud jsou inteligentní a rafinované. Snímek Computer Chess (2013) k nim bezesporu patří jak svým námětem, tak zpracováním.

17.1.2017 v 18:37 | Karma článku: 9.35 | Přečteno: 230 | Diskuse

Jaroslav A. Polák

Sorry, děcka, ale pro vás ten sen není… (zamyšlení nad filmem Rich Hill)

Dokumentární film Rich Hill, mapující život tří dospívajících kluků z ukázkového Zapadákova na americkém Středozápadě, klade závažnou otázku: Má dnes ještě smysl mluvit o „americkém snu“?

16.1.2017 v 19:24 | Karma článku: 13.11 | Přečteno: 738 | Diskuse

Jaroslav A. Polák

Loučení se s prací na elektrošroťáku (text a fotky)

Po roce končím své angažmá coby dělník recyklace elektroodpadu a vydávám se na další cestu. To je dobrá příležitost k (nejen) fotografické rekapitulaci.

28.12.2016 v 21:06 | Karma článku: 20.85 | Přečteno: 921 | Diskuse

Jaroslav A. Polák

Zážitková spiritualita...

Zážitek je v současné době stejně lukrativní komoditou, jako věc, a není tudíž divu, že lidé dnes tolik kladou důraz na zážitek i v souvislosti se spiritualitou či vírou. Nicméně se často jedná o druh modloslužebnictví.

25.12.2016 v 19:41 | Karma článku: 12.13 | Přečteno: 640 | Diskuse

Další články z rubriky Poezie a próza

Dita Jarošová

Kdyby ty časáky nebyly...

Tak si nějak přemítám, jak mne v životě ovlivnily časopisy, či spíše hlavně jejich relace. Snažím se totiž poctivě dodržovat všemožné diety, dobře míněné rady prozkoumávám a posléze i propaguji. Slib krásy završen- čtu v jednom...

20.2.2017 v 21:46 | Karma článku: 0.00 | Přečteno: 66 | Diskuse

Marek Ryšánek

On dává slunci svítit na zlé i dobré

Nastavit druhou tvář, nechat někomu plášť, když se soudí o košili. Dojít dvě míle, když mě někdo nutí na jednu, milovat své nepřátele. Absurdní?

20.2.2017 v 18:56 | Karma článku: 11.27 | Přečteno: 137 | Diskuse

Ervín Dostálek

Místo báječné k narození - 70 Mont Blanc se nedal jen tak pokořit...

.otázka: "Není možné začít záchrannou akci s vrtulníkem?""Ne, v mlze se nelétá!" "A bude na chatě znovu třiadvacet míst k noclehu, který se jinak zamlouvá dlouhé měsíce dopředu?" "Ano, nocleh, bude-li pro koho, bude poskytnut!"..

20.2.2017 v 18:42 | Karma článku: 0.00 | Přečteno: 74 | Diskuse

Ervín Dostálek

Místo báječné k narození - 69 Až na vrcholky hor...

.zprvu po zmrzlém sněhu k Malému (Piccolo) Matterhornu (3883 m), pak ztuha, navázáni na laně systémem krok sun krok v řídkém vysokohorském vzduchu k vrcholu Breithornu (4165 m), někteří hlasitě protestují navázáni na laně, ale...

20.2.2017 v 15:14 | Karma článku: 0.00 | Přečteno: 66 | Diskuse

Vanda Vávrová

bez názvu II

tak málo stačí, abychom byli šťastní a srovnaní sami se sebou a tak málo je vlastně mnoho a mnoho je málo

19.2.2017 v 19:28 | Karma článku: 11.09 | Přečteno: 150 | Diskuse
Počet článků 577 Celková karma 14.75 Průměrná čtenost 1146

Narodil jsem se 5. března 1975 v Brně, kde také žiji. Zajímám se o filosofii, religionistiku, fotografování a literaturu. Jsem sluníčkář a pravdoláskař. Politicky se hlásím k neautoritářské marxistické levici, duchovně k liberálnímu křesťanství, inspirují mě ale také směry jako judaismus či zen. Z historických osobností ctím najmě proroka Zarathuštru, Sókrata, Ježíše Nazaretského, Immanuela Kanta, Karla Marxe, Karla Čapka a Carla Sagana.

Jsem členem Českobratrské církve evangelické. Nejsem členem žádné politické strany.


Kontakty:
- jaroslavpolak1975@gmail.com
- Twitter
- Facebook
- Flickr (fotografie)

Seznam rubrik

Oblíbené stránky

Oblíbené články

Oblíbené knihy

Co právě poslouchám

Napište mi

Vzkaz autorovi


Zbývá 1000 znaků.


Toto opatření slouží jako ochrana proti webovým robotům.
Při zapnutém javaskriptu se pole vyplní automaticky.


více


Najdete na iDNES.cz

mobilní verze
© 1999–2017 MAFRA, a. s., a dodavatelé Profimedia, Reuters, ČTK, AP. Jakékoliv užití obsahu včetně převzetí, šíření či dalšího zpřístupňování článků a fotografií je bez souhlasu MAFRA, a. s., zakázáno. Provozovatelem serveru iDNES.cz je MAFRA, a. s., se sídlem
Karla Engliše 519/11, 150 00 Praha 5, IČ: 45313351, zapsaná v obchodním rejstříku vedeném Městským soudem v Praze, oddíl B, vložka 1328. Vydavatelství MAFRA, a. s., je členem koncernu AGROFERT.