Klávesové zkratky na tomto webu - základní
Přeskočit hlavičku portálu

Zážitková spiritualita...

25. 12. 2016 19:41:23
Zážitek je v současné době stejně lukrativní komoditou, jako věc, a není tudíž divu, že lidé dnes tolik kladou důraz na zážitek i v souvislosti se spiritualitou či vírou. Nicméně se často jedná o druh modloslužebnictví.

Odcházím s přáteli z půlnoční bohoslužby v Červeném kostele a jsem hluboce zasažen silou Slova, které se mi dostalo. Naše mladá farářka Jana Hofmanová pojala oslavu Ježíšových narozenin protestantsky stroze a naléhavě bez sebemenší snahy se vemlouvat případným kolemjdoucím.

Vyústěním jejího kázání bylo, že Bůh není pozorovatel, k němuž lze oprávněně vnést otázku „Jak se na to můžeš dívat?“, a už vůbec ne režisér celého toho lidského absurdního dramatu plného ukrutností, ale že je v tom s námi. Hospodin, který je vysvobození, spása, pomoc - tj. Jehošua, Ježíš, je Immanuel, tj. Bůh s námi. V tom s námi. To je mystérium křesťanství, ne to, jak technicky proběhlo Mariino početí.

Člověk si nemůže nevzpomenout na píseň Joan Osborne One of Us:

What if God was one of us,
just a slob like one of us,
just a stranger on the bus,
trying to make his way home.

Takto jsem rozjímal o Slovu a kamarád, který se nepokládá za věřícího, ale spíše tak nějak hledá, se vyjádřil v tom smyslu, že takto nové ovečky nenalákáme, a rozpovídal se o tom, jak pěkné mše mají katolíci s tradiční „rybovkou“ a že nabízejí tak nějak hezčí zážitek.

„Nu,“ odvětil jsem mu, „Po několik let jsem pravidelně chodil ke katolíkům na půlnoční a zvláště v minoritském kostele sv. Janů to bylo skutečně parádní. Opravdu skvělý kulturní zážitek. Ale nic víc. Až když jsem v roce 2013 zavítal do Červeného kostela, byl jsem skutečně osloven. Zážitek může odvádět pozornost od toho, co je skutečně podstatné...“

Ono totiž přece nejde o nějaké lovení oveček do stáda, jde přeci o zvěstování Slova. A zde není místo pro nějaké marketingové kompromisy. Nikdy nezapomenu na to, jak trapně jsem se cítil v katedrále sv. Petra a Pavla, kde měl brněnský biskup Cikrle vánoční kázání o tom, kterak v nebi probíhalo výběrové řízení na pracovní pozici zvířat u jesliček. Bylo to tak podbízivé, tak soustředěné na dosažení nejmenšího společného jmenovatele, že mi z toho bylo až nevolno. Pokud jde o kázání z jiných půlnočních, na kterých jsem byl, nepamatuji si z nich nic...

Chvála Bohu za poctivé a nepodbízivé evangelické evangelijní Slovo! Slovo, které pro svou naléhavost nepotřebuje žádný marketing, Slovo, které vám může poněkud rozhodit svou naléhavostí ony zprofanované a povrchní „šťastné a veselé“ a sdělit současně jak krutou pravdu, že svět dokáže být a často je zlý, že po narození Spasitele následovalo vraždění neviňátek a děje se to stále, tak i i dobrou zprávu o tom že Bůh je v tom s námi.

To je víc, mnohem víc než nějaký příjemný zážitek, pouhá kulturní vložka mezi pohádkou v televizi a sklenkou vína na dobrou noc (a mimochodem nechci tvrdit, že všechny katolické půlnoční jsou jen takovou kulturní vložkou, jistě se najdou i takové, kde síla Slova zaznívá neméně naléhavě).

Problém zážitkové spirituality se ovšem netýká jen tradičních půlnočních bohoslužeb, týká se víry obecně a to bez ohledu na vyznání. Sám o tom leccos vím. Když jsem se v minulosti zabýval magií a (novo)pohanstvím, fungoval jsem přesně na této bázi. Zvláštní stavy, vize, nevšední prožitky, to byla moje mzda za nejrůznější rituály, čím zajímavější, barvitější a „magičtější“ ty zážitky byly, tím lépe. Stejnou mzdu jsem kdysi dostával třeba za kouření marihuany. Ne nadarmo východní učitelé varují jak před drogami, tak před zvláštními stavy a schopnostmi, které se přiházejí následovníkům jógické či buddhistické cesty – neboť mohou velice snadno uvést učedníka na scestí.

Přidržíme-li se tradičního rozlišení těla, duše a ducha, pak všechny tyto zážitky, odkazují-li samy na sebe, zůstávají v rovině duše. Mohou uspokojovat nějaké potřeby, ale jsou nekonečně vzdáleny podstatě. A je celkem jedno, jestli je to prožitek po orgastickém pohanském rituálu, nebo po nějaké efektní křesťanské bohoslužbě libovolné provenience.

Znamená to, že prožitek sám je špatný? Ne, ovšemže ne, protože bez něj to nejde. Každé poznání začíná se zkušeností (Kant). To, oč tu běží, je, zda daná zkušenost slouží jako žebřík, který nás vede za ni, k Duchu, nebo zda odkazuje sama na sebe. V prvním případě ji můžeme poté, co nám poslouží jako nástroj, odhodit, v druhém případě se stává modlou, lidským dílem, úplně stejně, jako idoly ze stříbra a zlata, které „mají ústa, ale nemluví, mají oči, ale nevidí...“ (Žalm 115)

Bez ohledu na to, co se nám snaží marketéři namluvit, zážitek sám o sobě není něco víc než věc – a z duchovního hlediska vlastně ani nestojí za řeč.

Posuzujme proto zážitky, jakkoli krásné a zajímavé, dle jejich duchovního ovoce a ne pro ně samy. Jinak nám hrozí, že budeme navěky bloudit v labyrintu křivých zrcadel.

Autor: Jaroslav A. Polák | neděle 25.12.2016 19:41 | karma článku: 12.49 | přečteno: 723x

Další články blogera

Jaroslav A. Polák

Hodnota věcí a budoucnost kapitalismu

V březnu mi dorazilo do schránky vánoční číslo časopisu Chip. Kdysi jsem jeho vydavateli sdělil svou adresu a od té doby mi čas od času pošlou nějaký ten přebytek doufajíce, že mě přesvědčí k objednávce...

9.5.2017 v 7:30 | Karma článku: 20.89 | Přečteno: 692 | Diskuse

Jaroslav A. Polák

Nepřekonatelná partie

Mám babičku v LDNce a chodím ji několikrát týdně navštěvovat. A už dřív jsem si tam všiml jedné moc sympatické sestřičky.

6.5.2017 v 19:04 | Karma článku: 32.66 | Přečteno: 4877 | Diskuse

Jaroslav A. Polák

Computer Chess – pozvání do subžánru numblecore

Mám rád podivné a bláznivé filmy, zvláště pokud jsou inteligentní a rafinované. Snímek Computer Chess (2013) k nim bezesporu patří jak svým námětem, tak zpracováním.

17.1.2017 v 18:37 | Karma článku: 11.13 | Přečteno: 377 | Diskuse

Jaroslav A. Polák

Sorry, děcka, ale pro vás ten sen není… (zamyšlení nad filmem Rich Hill)

Dokumentární film Rich Hill, mapující život tří dospívajících kluků z ukázkového Zapadákova na americkém Středozápadě, klade závažnou otázku: Má dnes ještě smysl mluvit o „americkém snu“?

16.1.2017 v 19:24 | Karma článku: 16.17 | Přečteno: 914 | Diskuse

Další články z rubriky Ostatní

Karel Trčálek

Zdejší islamofobní stádo zůstane islamofobním stádem

Ještě trapnější a ubožejší pokračování mého předchozího článku, o jehož sesmolení jsem byl požádán jedním z diskutujících. Není důvod, abych mu nevyhověl, vždyť jsem takové naivní sluníčko, hehe

24.5.2017 v 18:32 | Karma článku: 9.85 | Přečteno: 392 | Diskuse

Mário Oláh

Liber Mage & Psychonaut: Lucia na oblohe s diamantmi a svet mysle

Jedného dňa, keď som si robil vo veciach poriadok, som objavil obrázky, ktoré som nakreslil ako šarvan. Jeden z nich neobvykle zaujal moju pozornosť, tak som ho dal nabok a následne mu venoval špeciálny záujem.

24.5.2017 v 12:51 | Karma článku: 12.07 | Přečteno: 106 |

Jana Slaninová

Nové Desatero pro pravého Evropana

Modleme se zas a znova, bosá noha bosá noha... původní text je trošku jinak, ale já to tam jako malá holka slyšela, tak to používám až do své trošku zašlejší dospělosti.

24.5.2017 v 12:33 | Karma článku: 18.07 | Přečteno: 991 | Diskuse

Ladislav Jakl

Zavřené obchody? Proč? A proč zrovna velké?

Sobotkova vláda se vychvaluje do nebe. Co ale po ní zůstane? Nekonečný seznam zákazů, kterými chtějí vychovat nového socialistického člověka. Vadí mi všechny, ale zdržím se u jediného.

24.5.2017 v 11:48 | Karma článku: 40.58 | Přečteno: 2227 | Diskuse

Jan Klar

Ženská emancipace je předem prohraná

Na úvod bych chtěl vzdát hold českým ženám. Ne, nemám v oblibě příliš velké paušalizování, ale při tak globálním jevu, jakým je feminismus, se k jistému zobecnění uchýlit musím.

24.5.2017 v 11:08 | Karma článku: 21.62 | Přečteno: 725 | Diskuse
Počet článků 579 Celková karma 0.00 Průměrná čtenost 1165

Narodil jsem se 5. března 1975 v Brně, kde také žiji. Zajímám se o filosofii, religionistiku, fotografování a literaturu. Jsem sluníčkář a pravdoláskař. Politicky se hlásím k neautoritářské marxistické levici, duchovně k liberálnímu křesťanství, inspirují mě ale také směry jako judaismus či zen. Z historických osobností ctím najmě proroka Zarathuštru, Sókrata, Ježíše Nazaretského, Immanuela Kanta, Karla Marxe, Karla Čapka a Carla Sagana.

Jsem členem Českobratrské církve evangelické. Nejsem členem žádné politické strany.


Kontakty:
- jaroslavpolak1975@gmail.com
- Twitter
- Facebook
- Flickr (fotografie)

Seznam rubrik

Oblíbené stránky

Oblíbené články

Oblíbené knihy

Co právě poslouchám

Napište mi

Vzkaz autorovi


Zbývá 1000 znaků.


Toto opatření slouží jako ochrana proti webovým robotům.
Při zapnutém javaskriptu se pole vyplní automaticky.


více


Najdete na iDNES.cz

mobilní verze
© 1999–2017 MAFRA, a. s., a dodavatelé Profimedia, Reuters, ČTK, AP. Jakékoliv užití obsahu včetně převzetí, šíření či dalšího zpřístupňování článků a fotografií je bez souhlasu MAFRA, a. s., zakázáno. Provozovatelem serveru iDNES.cz je MAFRA, a. s., se sídlem
Karla Engliše 519/11, 150 00 Praha 5, IČ: 45313351, zapsaná v obchodním rejstříku vedeném Městským soudem v Praze, oddíl B, vložka 1328. Vydavatelství MAFRA, a. s., je členem koncernu AGROFERT.