Předvolební průzkumy a mediokracie aneb Jak jsem "přemluvil bábu"

I když na toto téma obvykle nic nepíši, protože mi připadá, že už vše bylo řečeno, musím se podělit o jednu čerstvou zkušenost s tím, co s lidmi dělají předvolební průzkumy a média. Před chvílí jsem telefonoval své babičce a nabídl jí doprovod k volbám...

Mé babičce je 88 let, stále je docela čiperná, nemá žádné významné vzdělání a neumí si dávat do souvislosti věci, jež kupříkladu mně připadají samozřejmé. Nedivím se tomu, má na to ve svém věku právo.

Několikrát jsme se bavili o politice, cítí stejné rozčarování jako většina občanů, dřív volívala (aniž by ji někdo přemlouval!) ODS („Kvůli vám, mladým.“), dnes už k volbám nechodí, vzpomíná na komunisty, což glosuje asi celkem typickými slovy „Já už se toho nedožiju, ale co vás mladé ještě čeká...“

Když jsme se před časem bavili o prezidentských volbách v kontextu s tím, jak nadávala na Kalouska, překvapilo mě, že jí Schwarzenberg připadá „takový slušný“. Vysvětlil jsem jí, že on je šéfem TOP09 a z této pozice legitimizuje právě toho Kalouska. To babičku nenapadlo. Tolik k těm souvislostem.

Babička striktně odmítla Zemana, nelíbí se jí jeho vystupování, na Fischera neměla názor, tetovaného Franze asi není v této souvislosti třeba řešit, další kandidáty už pominu. Když jsem se jí zeptal na Dienstbiera, řekla, že je jí sympatický, že měla ráda i jeho otce a že jeho by volila. Řekl jsem, že ho chci také volit, ale nutno dodat, že jsem babičku opravdu k ničemu nepřemlouval (stejně tak jsem v krajských volbách respektoval její přání nevolit), připadlo by mi to pod úroveň.

Nu, a před chvílí jsem tedy své babičce zavolal s tím, že ji zítra doprovodím k volbám – je to konec konců půl kilometru cesty, počasí není nic moc a navíc se před pár lety přestěhovala a neví, kde to vlastně je. Řekla mi, že nikam nepůjde, protože v televizi říkali, že se rozhoduje mezi Fischerem a Zemanem a ona ani jednoho z nich volit nechce. Musel jsem jí opravdu trpělivě vysvětlit, že tomu tak není, že máme teprve první kolo a nic ještě není rozhodnuto a že její hlas může mít přeci jen na něco vliv. Nakonec jsem ji přemluvil a zítra ji k volbám doprovodím. Nutno dodat, že za toto „přemluvení báby“ mi stydno není, protože jsem jen vyjasnil situaci.

Stát jsme my, jeho občané, a máme právo se podílet na jeho fungování a to bez ohledu na míru své inteligence, bystrosti a analytických schopností. Média by ve skutečné demokracii měla sloužit k tomu, aby srozumitelně zprostředkovala dění ve společnosti, nikoli aby lidem vytvářela realitu, jakou si ty či ony kruhy objednají. Předvolební průzkumy pak, spolu s jejich mediální prezentací, zjevně jdou proti duchu demokracie a je jen otázkou, v jak velkou frašku „demokratické“ volby vlastně proměňují.

O této glose můžete diskutovat jak přímo pod ní,

tak i anonymně a bez přihlášení, ale jen slušně, ZDE.