Křesťanství, marxismus a téma chudoby
Foto převzato z iDnes
Nuže: Bylo by absurdní tvrdit, že komunisté či socialisté byli první, kdo se začal o "vlajku chudých" zajímat. Ostatně v prvních třech až čtyřech staletích bylo křesťanství patrně vůbec nejpokrokovějším učením na světě a myslím, že marxisté by to měli uznat. Ovšem nebyli to ani křesťané, kdo první tyto otázky tematizoval – silné sociální motivy nalezneme i v judaismu, zoroastrismu a jiných náboženstvích. Po křesťanech tuto oblast rozvíjel – a nutno říci, že v oblasti praxe lépe než tehdejší křesťané – islám, a bylo to téma také středověkých heretických (kataři) či na pokraji hereze se nacházejících hnutí (valdenští, husité). Zcela zvláštní oblast pak tvoří různé orientální směry, kterým se zde ale věnovat nebudu.
Přesto tvrdit, že komunisté toto téma křesťanům ukradli, je podobně absurdní, jako tvrzení, že křesťané je ukradli židům. Téma chudoby je takříkajíc veřejný statek - pakliže chudoba existuje, může ji každý tematizovat jako uzná za vhodné, aniž by se z toho musel komukoli zpovídat.
Podívejme se nejprve, jakými cestami komunisté, respektive Marx, z křesťanství čerpali. Nečinili tak přímo, ale skrze své předchůdce – utopické socialisty. Tak, jako by bez konfrontace s gnosticismem nevzniklo křesťanství jak je známe, nevznikl by ani marxismus bez konfrontace s utopickým socialismem, který, po našem, Marx dialekticky překonal.
Utopičtí socialisté skutečně významnou měrou vycházeli ze sociálně interpretovaného Ježíšova učení, problém je v tom, že Ježíšovo učení je určeno jednotlivci, je to individuální étos. A z mého pohledu je to étos hodný následování, jenže právě jen pokud se jedná o vztah konkrétního člověka ke konkrétním lidem (bližním). Čteme-li evangelia pozorně, všimneme si, jak adresné jeho poselství je. Jak je zaměřené na nitro člověka. Ježíš nebyl sociální reformátor, byl by jím, kdyby byl mesiášem podle židovských představ, tedy králem, který dá svět do pořádku. Jenže přesně tuto roli Ježíš explicitně odmítá, jeho království "není z tohoto světa". Pokud tematizuje chudobu a hovoří proti bohatství, jde mu především o duchovní stránku věci – bohatství člověka poutá k tomuto světu a vzdaluje ho Království nebeskému (poklad na zemi versus poklad v nebi). Ježíš tedy neusiluje o odstranění chudoby, ale o dobrovolnou chudobu, respektive nevázanost na hmotné statky a důvěru, že Bůh zařídí "chléb náš vezdejší", tedy vše podstatné, co člověk potřebuje, aby mohl zvěstovat Království Boží. To všechno je velice úctyhodné, a osobně se s tím ztotožňuji, ale není možné snažit se na těchto základech smysluplně stavět porozumění světu ve smyslu filosofie společnosti či sociologie. A nelze na těchto základech ani smysluplně projektovat sociálně spravedlivou společnost. Respektive ano, pokud bychom uvěřili v možnost, že se všichni lidé v dané společnosti budou dobrovolně chovat v intencích evangelijních zásad. Jenže to je typická utopická představa.
To neznamená, že by v rámci křesťanství nebylo možné vytvářet to či ono učení o společnosti, takových pokusů bylo dost, ale soudím, že všechny tak či onak stavěly na svatosti. Problém shledávám v tom, že Ježíš neříká "Je třeba, aby lidé neprahli po majetku, chovali se k sobě hezky, nekradli, nelhali a vůbec poctivě dodržovali desatero, a svět bude lepší.", ale "Ty! Nemusíš být otrokem své munilosti, profese a majetku. Hoď to za hlavu a následuj mě, království Boží je mezi námi." Takový apel dává smysl jen v intencích konkrétního subjektu, není to, a nemůže být, filosofie společnosti.
Nicméně pokud jde o křesťanství a chudé, nelze se omezit pouze na teorii, je třeba se zamyslet také nad praxí, přičemž zůstaneme jen u toho, co lze (s jistou výhradou, ja uvidíme) označit jako praxi dobrou. Touto praxí (nejen) křesťanských církví, jíž je charita. Dobročinnost lze chápat jako dobrovolný závazek lidí pomáhat svým bližním, přičemž podle Ježíšových slov by to mělo navíc probíhat anonymně. Charita je skvělá věc, pokud nic jiného nefunguje. Problém je, že je nesystémová. Závisí na nejistých zdrojích, k distribuci těchto zdrojů dochází selektivně a často se pomoci domůže nikoli ten, kdo trpí tiše a pokorně, ale ten, kdo nejhlasitěji křičí. Dalším problémem charity je ohrožení lidské důstojnosti – člověk, který žije důstojně na základě transparentní a spravedlivé distribuce veřejných statků je v jiné pozici než člověk, který prosí o pomoc s nataženou dlaní a doufá, že se nad ním někdo smiluje.
Jsem hluboce přesvědčen, že charita je přínosem v zemích, kde stát zcela selhává a náprava situace je v dohledné době nereálná, ale v civilizovaných zemích by měla hrát nanejvýš roli opravného prostředku ve smyslu prezidentské milosti, tedy nástroje, který pomůže ve chvíli, kdy systém z nějakého důvodu selže, například proto, že se objeví problém, s nímž se nepočítalo.
To, s čím přišel Marx, je něco zcela jiného než sociální učení postavené na evangeliu. Marx se zamyslel nad tím, jak svět, jehož byl součástí, skutečně funguje, ne nad tím, jak by byl krásný, kdyby byli všichni svatí. A uvažoval o tom, jak svět měnit, aniž bychom ignorovali pravidla, která v něm fungují. Marx byl velký realista, žádný fantasta, jak se někteří lidé mylně domnívají.
Marx, na rozdíl od Ježíše, uvažoval sociálně deterministicky. Lidé jsou utvářeni sociální realitou, jíž jsou součástí, a výrobními vztahy, které v ní panují. Tyto vztahy je však mohou dotlačit do situace, jež vyústí ve vzpouru proti nesnesitelným poměrům, a tak dojde k systémové změně. Už se to v minulosti stalo. Marx si uvědomoval, že žádný jurodivý revolucionář nic nezmůže, pokud nejsou objektivní podmínky ke změně, proto se také stavěl proti tehdejším anarchistům.
Máme zde tedy Ježíše, který promlouval k srdcím každého jednotlivého člověka a volal o změně niterného přístupu, a máme zde Marxe, který analyzoval neosobní síly hýbající společností. Těžko můžeme najít dva odlišnější přístupy k tématu lidské bídy a utrpení.
Proto nemůžeme použít Ježíšovo učení jako teorii společenské dynamiky, k tomu nebylo nikdy určeno. Marxova teorie není vykradené křesťanství, je to zcela nový pohled na svět. Je to pohled, který je poněkud neosobní a neumí úplně zodpovědět některé otázky týkající se individuálního étosu, vztahu k bližnímu jako jedinečné lidské bytosti a dalších oblastí subjektivity, přičemž nepokládám za jakkoli kacířské přizvat si v této oblasti na pomoc třeba Immanuela Kanta, existencialismus či křesťanství, ale je třeba vědět, co kam patří a nerozšiřovat sféru jakéhokoli učení za hranice, jež mu přísluší (a je pravda, že dogmatičtí marxisté se občas o něco takového snažili – a byla to chyba).
Nechci sahat papeži Františkovi do svědomí; myslím, že coby vzdělaný člověk je seznámen se základy marxismu a asi ví, jak problematické jeho prohlášení je; samozřejmě lze namítnout, že pokud jde o samo téma chudoby, pak ano – je společné křesťanům i komunistům (a mnoha dalším zástupcům myšlenkových směrů), to je ovšem opravdu hodně banální. Celé Františkovo působení vnímám jako dokonale propracovanou marketingovou kampaň a myslím, že asi opravdu věří, že svým jednáním zlepšuje svět. Já si tím ale moc jist nejsem.
---
Edit: "A to jest nová doba ve vývoji smýšlení sociálního, že totiž socialismus přestává být náboženský. Toto nové stádium nám představuje marxismus, a to jest jeho velká zásluha." Tomáš Garrigue Masaryk
---
PS: Ano, vím, že praktické pokusy o realizaci marxismu dopadly leckdy dost příšerně, ale totéž platí i o křesťanství, takže nechte na hlavě.
Jaroslav POLÁK
Horizonty událostí (skica)
„Proč mě někdy nepozveš na návštěvu?“ zeptala se s lehce šibalským výrazem v její pěkné tváři a já si v té chvíli opravdu nebyl jist, jaké přísliby se za tou zdánlivě nevinnou otázkou mohou skrývat.
Jaroslav POLÁK
Její krásný oči (skica)
„Víš, že máš fakt krásný oči?“ řekl jsem. Bylo to banální, ale byla to pravda. Měla krásné hnědé oči s duhovkami připomínajícími letokruhy vzácných cizokrajných stromů.
Jaroslav POLÁK
Zamyšlení nad celníkem a farizejem
Biblické zamýšlení nad známým podobenstvím o upřímnému pokání výběrčího daní a sebestřednosti náboženského profesionála.
Jaroslav POLÁK
Názorové bujení
Každému se čas od času udělá názor. Takový člověk má většinou potřebu se vymáčknout, obvykle na veřejnosti. Zpravidla to není hezký pohled, ale dá se to taktně přejít.
Jaroslav POLÁK
Kratochvilné vyprávění
„Tak s tím těžkým ublížením na zdraví to bylo asi takhle,“ povídal ten chlápek poté, co jsem mu objednal slíbeného ferneta.
Jaroslav POLÁK
Buďme více lidmi
Dlouhou dobu jsem na blog nic nenapsal, protože na téma „koronavirus“ psalo leckde mnoho povolanějších, a jiná témata mi připadla aktuálně nepodstatná. Myslím však, že nastal čas přijít s troškou do mlýna...
Jaroslav POLÁK
Vytěžování smrti
Zemře někdo slavný, spadne letadlo, padnou vojáci v Afghánistánu... a začne to, čemu říkám mediální vytěžování smrti. A ptám se, je to opravdu nutné?
Jaroslav POLÁK
Proč po nás Bůh chce, abychom byli cudní, a co to vlastně znamená?
Včera zveřejnila Eman Ghalebová úvahu o tom, co pro ni znamená tradiční šátek a podělila se i o zkušenosti muslimských žen, které byly z pragmatických důvodů donuceny se jej vzdát. Má to širší souvislosti...
Jaroslav POLÁK
Všichni tady chcípneme
Část mladých lidí si bolestně uvědomuje, že se patrně nedožije stáří, a snaží se burcovat mocné, aby začali konat. Jsem pesimista. Dnešní děti se stáří nedožijí.
Jaroslav POLÁK
Svatodušní dopis bratrům ateistům a sestrám ateistkám
Češi nejsou ve své většině národem ateistů, ale pohanů. Nicméně i ateistů je u nás celkem dost a rád bych se s nimi, ale samozřejmě i s kýmkoli dalším, podělil o malé vyznání.
Jaroslav POLÁK
Ucho jehly: O hodnotě člověka a víře v seberealizaci
Lidé pozdního kapitalismu umírají vyčerpáním ve frontách na Everestu. Lidé pozdního kapitalismu vůbec dělají spoustu velmi podivných věcí a trpí poměrně zvláštními představami. Například vírou v seberealizaci.
Jaroslav POLÁK
Co by se měl Milion chvilek pro demokracii naučit od Lenina
Musím říci, že hnutí Milion chvilek chápu. Také je mi protivné, že nám vládne trestně stíhaný oligarcha, který nepotřebuje žádný program, jen dobře zaplacené PR oddělení. A laciná hesla.
Jaroslav POLÁK
Žízeň
Dnes jsem měl ve snu žízeň a došlo mi, mimo jiné, jak možná vznikla mýtická představa o krutém potrestání Tantala... A jaký to má vlastně metaforický přesah.
Jaroslav POLÁK
Východiska a důsledky náboženské etiky Lva Nikolajeviče Tolstého
Jak jsem v minulosti slíbil, budu zde sdílet seminární práce, které vznikly v rámci mého studia evangelické teologie na ETF UK. Zde je první z nich. ;-) Poznámky odkazují na zdroje, jiné důležité informace neobsahují.
Jaroslav POLÁK
Důsledky zákazu různých zbraní o ohledem na různé typy vrahů
Nedávno jsem narazil na snahu EU prosazovat silnou regulační legislativu ohledně nožů, což mě přimělo k hlubšímu a obecnějšímu zamyšlení na téma regulací a různých druhů zbraní.
Jaroslav POLÁK
Objevování Marrákeše - (foto)reportáž z výletu
V září 2018 jsem prokrastinoval u vyhledávače levných letenek. A vida: Bratislava-Marrákeš, leden, zpáteční, cca 1500Kč, úterý až sobota. Nikdy jsem nebyl ta daleko. Začíná mě to zajímat...
Jaroslav POLÁK
Když dva dělají totéž, je to totéž
Afghánec ve Vídni osahával během silvestrovské noci ženy, včetně Švýcarky, která si to ale nenechala líbit a zlomila mu nos. Celý incident vzbudil i u nás vlnu spravedlivého rozhořčení vůči agresorovi a sympatií vůči té ženě.
Jaroslav POLÁK
Kdo je můj bližní?
Jak rozumět podobenství o milosrdném Samaritánovi? Co vlastně znamená v biblickém smyslu "milovat" a co "bližní"? Je cizinec našinec?
Jaroslav POLÁK
O milosrdném muslimovi
V návaznosti na milou a povzbuzující Parabibli Alexandra Fleka, která odvážně zasahuje Ježíšův příběh a myšlenky do našich současných českých reálií a umožňuje tak podívat se na staré texty z nové perspektivy, přidávám...
Jaroslav POLÁK
Pánbůh je tady prostě pro všechny stejně
Na Facebooku Alexandr Flek již několik let zveřejňuje parafráze, tj do moderních pojmů a reálií zasazených přetlumočení, důležitých biblických míst v rámci projektu ParaBible. Nechal jsem se inspirovat a napsal jsem...
předchozí | 1 2 3 4 5 6 7 ... | další |
- Počet článků 606
- Celková karma 0
- Průměrná čtenost 1349x
Kontakty:
- jaroslavpolak1975@gmail.com
- Flickr (fotografie)
Seznam rubrik
- Filosofování
- Společnost a politika
- Recenze
- Psychologie a terapie
- Poesie a próza
- Rozhovory
- Galerie
- Humor
- Osobní
- Nezařazené
Oblíbené knihy
- Miloslav Ransdorf: Není všem dnům konec
- Ludwig Wittgenstein: Filosofická zkoumání
- Principia Discordia
- Tomáš Baránek: Jak sbalit ženu 2.0
- Andrzej Sapkowski: Zmije
- Muammar Kaddáfí: Escape to Hell and Other Stories
- Boris Rafailov: C. G. Jung v zrcadle filosofie
- Jean Grondin: Úvod do hermeneutiky
- Don DeLillo: Bod Omega
- Nová dobrodružství Sherlocka Holmese
- The Words of Desmond Tutu
- ZEN 1-4 - Sborníky z přelomu 80. a 90. let
- Martin Buber: Temnota Boží
- Greg Egan: Axiomat
- Greg Egan: Město permutací
- Martin Oliva: Civilizace moravského paleolitu a mezolitu
- Radim Bělohrad: Osobní identita a její praktická hodnota
- Sierra Dawn: Písně větru
- Lucius Annaeus Seneca: Výbor z listů Luciliovi
- Ray Bradbury: Kaleidoskop a jiné povídky
- Jan Skácel: Básně II.
- Martin Heidegger: O pravdě a Bytí
- Joseph T. Hallinan: Proč děláme chyby
- Necronomicon podle Murahawy
- Jan XXIII.: Pacem in terris
- A. Mooreová, E. Ripleyová: Kapesní průvodce posmrtným životem
- V. V. Majakovskij: Vladimír Iljič Lenin
- Milena Hübschmannová: Můžeme se domluvit. Šaj pes dovakeras.
- William James: Pragmatismus-Nové jméno pro staré způsoby myšlení
- Jozef Karika: Na smrť
- David Flusser: Ježíš
- G. W. F. Hegel: Fenomenologie ducha
- Ray Bradbury: Zen a umění psát
- Darrell Schweitzer: Každý z nás je legenda
- Sv. Jan od Kříže: Výstup na horu Karmel
- Haroun Tazieff: Schůzky s ďáblem
- Georgij Valentinovič Plechanov: O úloze osobnosti v dějinách
- Richard A. Lippa: Pohlaví - Příroda a výchova
- Clifford D. Simak: Město
- Ľuboš Blaha: Matrix kapitalizmu - Blíži sa revolúcia?
- William S. Burroughs: Nahý oběd / Nova Express
- Vítězslav Gardavský: Bůh není zcela mrtev
- The Gathas of Zarathustra: Hymns in Praise of Wisdom
- Wilhelm Weischedel: Zadní schodiště filosofie
- Klára Látalová: Bipolární afektivní porucha
Co právě poslouchám
- the Pogues - a Pair of Brown Eyes - psychedelický irský punk!
- Maanam
- Lyapis Trubetskoy
- The H. P. Lovecraft Historical Society - A Very Scary Solstice
- Пикник
- Jablkoň
- Muzaiko - Esperanta Retradio
- Master's Hammer - Vracejte konve na Místo
- Hungry Ghosts - I Don't Think About You Anymore But, ...
- Dimmu Borgir
- Česká velvyslankyně v Sýrii: Je tohle ještě žurnalistika?
- Diablo Swing Orchestra
- Lače manuša
- Majk Spirit
- Deva Premal
- Cartel de Santa
Oblíbené stránky
- Ray Caesar -galerie magického, barokně laděného surrealismu
- Zdzislaw Beksinski (1929-2005) - galerie výjimečného umělce!
- STREET ART UTOPIA 106 of the most beloved Street Art Photos
- Václav Klaus Looking at Things
- The Monster Engine - Realistické podoby dětských kreseb!
- Astronaut v moři - nabídka kvalitní nekomerční literatury!
- P3RSP3CTIV3 - úžasný krátký retrocyberpunkový film!
- Petice a manifest na ochranu křoví
- Olia Pishchanska - Úžasné atmosférické konceptuální fotografie
Oblíbené články
- 24 znamení, že se celá Amerika začíná podobat Detroitu
- dopsáno: Jaroslav Polák: Poznámky k Humově teorii kauzality
- Café Zapatista - Nabídka Anarchistického černého kříže
- File Sharing Is Now an Official Religion In Sweden
- Luboš Dvořák: Církevní restituce – řekněme hlasitě - nejde to!
- Gerald Celente: EU se zhroutí v 90 dnech
- Demence českého národa (Český národ je plný nenávistných idiotů)
- Roman Sikora: Co všechno jsme zapomněli - BRILANTNÍ ČLÁNEK!
- Jan Macháček: Statisíce měsíčně pro poradce a kapitalismus
- Co je ACTA? Dokonale shrnující a velmi depresivní video.
- Pravičáci jsou méně inteligentní než levičáci, zjistila studie
- Athens, the long night of February 12: “burning and looting..."
- Jak to skutečně bylo s romskou stranou a uprchlým pokladníkem
- Zemědělství umírá jako sociální výdobytky naší země
- Piotr Czerski: My, děti Sítě
- Jan Keller: Společnost nesouměřitelnosti - přednáška na YouTube
- Cesty, které vedou do záhuby - zamyšlení Fidela Castra
- Slyšeli jste to? Bohatí Romové berou dávky. Psali to v Právu!
- Téměř polovina Američanů má potíž vydělat na základní životní...
- Normalizace tu ještě neskončila, tvrdí historik Michal Pullmann
- Ondřej Lánský: Kdo zneužívá sociální dávky?
- Die Welt varuje před návratem komunistů, tvrdí čeští lháři
- Masová privatizace přivedla postkomunistické země na mizinu
- V Česku začínají řádit profesionální tuneláři
- Jak Obama ví - Zamyšlení Fidela Castra, 27. dubna 2012
- Ivan Štampach: Ekonomie se zbláznila - Deník Referendum
- Místo, kde se v bolestech rodí český bulvár
- František Nevařil: Hospodaření zločinných komunistů
- Jsme v prdeli.Klus,Xindl X,Koller a Poláková veršují o politice
- Slavoj Žižek: Zahraňme se před zachránci
- Pavel Novák: Den daňové svobody prizmatem nejen ČRo
- Miloslav Ransdorf: Husovo odvolání ke Kristu
- Ožebračování těch nejpotřebnějších
- Tribun: Mlhy nad Sýrií
- Křesťané proti zákonu o církevním majetku
- Karel Dolejší: Atentát na svatýho Václava, čili Netopýr
- Přetrhnutý lístek zavedeným stranám nijak neuškodí
- Pavla Kopecká: Bibli spálit, korán taky (?)
- Vladimír Kapal: U Ratha nejde o sedm milionů, ale o 260 miliard
- Ivan Štampach: Dnešní vánoce
- Jaroslav Achab Haidler: Ježíšek u Jobů
- Jan Čulík: O Palachovi a lidech, co se upalují dnes
- Unuděný flákání vyrůstá na troskách střední třídy
- Dr. Jusuf Al-Qaradawi: Kultura tolerance v islámu
- Jak vyrobit dezinformaci aneb romské děti chtějí žít z dávek
- David Corn, John Pilger: Kanonizovaná baronesa, krvavý Pol Pot