Typologie současných členů KSČM
První máj 2014 v BrněJaroslav A Polák
Ze složení mladší členské základny plyne poznatek, že KSČM slouží jako protest-strana nejen voličům, ale i lidem, kteří jsou – a nutno dodat, že právem – fakt naštvaní co se současného stavu věcí týče. Mezi českými komunisty naleznete ctitele Dubčeka i Biĺaka, reformistické neokomunisty i skalní stalinisty, ale určitě mezi nimi nenajdete člověka, který by byl spokojený se současnou neoliberálně-oligrachickou a rádoby demokratickou podobou správy věcí veřejných.
Kdesi jsem četl, že kdyby se komunisté dostali reálně k moci, rozpadli by se přinejmenším na dvě frakce. Myslím, že je to docela dobře možné.
Zde jsme tedy zmínili v zásadě dva hlavní proudy v KSČM, přičemž, jak ukazují výsledky sjezdů, jsou konzervativní stalinisté ve výrazné menšině, což je dobře, protože v opačném případě bych stranu musel opustit.
Hovoříme-li o typologii českých komunistů, je vhodné je stratifikovat podle věku. Významnou část členstva stále ještě tvoří lidé kolem osmdesátky a starší. Skoro se nabízí slogan: „Leze na vás krize středního věku? Vstupte do SČM a budete opět mladí!“
Od této nejstarší generace jistě nelze očekávat brilantní nové myšlenky a hledání řešení krize současné levice, i když si říkám, že budu-li se kolem devadesátky (dočkám-li, s čímž nepočítám) orientovat ve světě jako tito nejstarší soudruzi, budu na tom hodně dobře. Tito soudruzi obvykle v dobrém vzpomínají na minulý režim, který hodnotí až nepřiměřeně pozitivně, což jim ale rozhodně nelze vyčítat, konec konců to byla doba, kdy prožili nejproduktivnější a nešťastnější část svého života. Přestože s nimi v jejich hodnocení minulosti v mnoha směrech nesouhlasím, a přesto, že již často nedokáží reagovat na vysoce komplexní problematiku globalizované reality, nesmírně si jich vážím a mám je upřímně rád. Jsou to lidé, kteří, na rozdíl od mnoha jiných, nepřevlékli kabáty a hrdě nesli prapor sociálně spravedlivé společnosti v době, kdy za to sklízeli jen pohrdání a výsměch. Bez ohledu na to, jak fakt, že tu štafetu nesli, ovlivní budoucnost naší země, oni už z toho, kromě vzpomínky těch, kteří je znali, nebudou mít nic. A moc dobře to věděli už na počátku devadesátých let.
Další skupinou komunistů, kterou je třeba zmínit, jsou pragmatici obvykle ve věku řekněme 45-65 let, kteří obsadili příjemná teplá funkcionářská místečka a v žádném případě je nemíní opustit. To nemyslím výslovně negativně – někteří odvádějí lepší, někteří horší organizační práci, řeční na lokálních mítincích (vesměs kompetentně), nicméně si až příliš zvykli na příjemnou rutinu a prosadit s jejich pomocí něco, co tu ještě nebylo, není právě snadné. Typickým příkladem je smutný fakt, že Městský výbor brněnské KSČM nebyl schopen podpořit prvomájový průvod místo tradičního prvomájového mítinku a to i přesto, že zde byla vůle a lidé, kteří by se toho ujali.
Důležitým, ač málo viditelným typem českých komunistů jsou lidé, kteří chtějí dělat smysluplnou levicovou politiku ve prospěch neprivilegovaných lidí a mají-li tu možnost, tak ji také dělají, obvykle v místních a městských zastupitelstvech. Jsou-to lidé různého věku, zaměření jsou spíše prakticky na konkrétní problémy, nejsou to fanatičtí vyznavači jakékoli ideologie a chápou současnou situaci takovou, jaké je. Jejich práci bezpochyby leckdy, byť nevědomky, ocení i voliči pravicových stran.
K českým komunistům se dále hlásí také různí levicově a marxistixky ladění intelektuálové. Z těch významnějších jsou to třeba Josef Heller, Václav Exner, Jiří Dolejš či Miloslav Ransdorf, z těch méně známých třeba autor tohoto článku a celkem dost dalších lidí, kteří se angažují i v jiných organizacích jako je třeba Alternativa zdola a SpaS, za zmínku stojí třeba koordinátor Fóra alternativ Tomáš Vokoun. Tito lidé se pohybují v celém spektru různých levicových vizí – od těch, jež by byly dříve označeny jako „revizionistické“, až po stoupence klasického marxismu-leninismu (archeoložka Věra Klontza-Jaklová). Tato část komunistů (a je jich samozřejmě mnohem víc než kolik jsem zmínil) je obvykle schopna si navzájem naslouchat a přemýšlet o tom, co říkají ostatní. Zda však mají nějaký reálný vliv na směřování strany jako celku, Bůh suď.
No, a konečně zde máme mediálně nejoblíbenější komunistickou „frakci“, pro níž se vžilo označení „stalinisté“. Potřebujeme snížit KSČM preference? Nic snazšího. Pozveme do televize Martu Semelovou!
Nu, v KSČM opravdu jsou členové, kteří nekriticky obdivují Gottwalda (já ho mimochodem obdivuji taky, byl to velký vůdce a velká osobnost, nicméně jej obdivuji dosti kriticky, především pokud jde o období po roce 1947), obhajují snad každý čin Josifa Visarionoviče jako boj za socialismus atd. Pokud jde o mediálně viditelné soudruhy tohoto druhu, jsou to Marta Semelová a Stanislav Grospič, jinak se ale tato odrůda českých komunistů rekrutuje především z řad rozhněvaných mladých mužů, kteří shodou okolností uvěřili této ideologii, ale klidně mohli, stačila by jen malá změna podmínek, skončit třeba jako neonacisté.
Donedávna byl pro tyto mladé muže a ženy útočištěm Svaz mladých komunistů Československa (komsomol.cz), ale někteří vstupují i do KSČM a snaží se v jejím rámci rozjet politickou kariéru. Není jich zase tak moc, ale jsou hodně vidět a slyšet, čím napomáhají vytváření pokřiveného mediálního obrazu strany. Jedním z důvodů, proč v KSČM zůstávám, ač jsem k ní v mnoha směrech kritický, je právě snaha kompenzovat jurodivé rádoby revolucionáře, kteří opakovaně hlasitě hovoří o „zrádcovském vedení strany“ a neuvědomující si, že za vlády Josifa Visarionoviče by něco takového řekli nahlas jen jednou. Ostatně si beztak myslím, že kdyby měli tu možnost, asi by ve Stalinově SSSR ve skutečnosti žít nechtěli. S jedním z nich jsem se nedávno bavil a poznamenal jsem: „Kdyby ses dostal k moci, skončil bych jako Záviš Kalandra.“ Odpověděl, že určitě ne Nu, přesto budu raději doufat, že se k té moci nedostane, což ale ve skutečnosti opravdu nehrozí, na rozdíl od hnědé diktatury, jíž se obávám velmi.
Dalším důvodem, proč ve straně zůstávám, je důvěra, jíž se mi dostalo od soudruhů z Brna-severu když mě zvolili na třetí místo kandidátky v této městské části. Přestože jsem spíše intelektuál a snílek, než člověk praktický, chápu možnost vstoupit do komunální politiky jako příležitost se něčemu užitečnému naučit a vycházet vstříc potřebám lidí v této bezútěšné době. O účast ve vysoké politice ale nestojím, věřím však, že díky členství v této partaji budu mít i nadále kolem sebe dost inspirativních lidí, kteří mi budou pomáhat tříbit mé názory a sociální a politická témata.
Na závěr je třeba zmínit ještě jednu věc, která se mi na KSČM líbí a líbila se mi od začátku: Nikdo tam nikoho nekádruje, každý názor (pokud je aspoň trochu levicový) je akceptován a (což kdysi kdesi nějakého komentátora zarazilo) když kupříkladu řeknu, že pravidelně navštěvuji evangelické bohoslužby, nevzbudí to sebemenší nevoli (ČCE mimochodem taky nikoho nekádruje, takže je to výborná kombinace, u katolíků bych to měl asi horší).
Shrnuto: KSČM není žádné monstrum složené ze sveřepých marx-leninských fanatiků a fanoušků reálného socialismu toužících po návratu minulého režimu či dokonce zavedení nějaké stalinské diktatury, ale není také moderní levicovou stranou s jednotnou vizí, jež by sice čerpala z Marxe a částečně i z Lenina (a ono je co čerpat, z obou), nicméně by brala v potaz závratné změny, k nimž v od dob těchto myslitelů došlo atd. To se ovšem netýká jen KSČM, ale evropské levice vůbec.
Pokud jde o volby, jakékoli, je rozhodně dobré, aby levicový volič podporu KSČM přinejmenším zvážil, ale doporučuji si vyhradit trochu času a prostudovat si postoje konkrétních kandidátů, protože se od sebe navzájem mohou lišit víc, než lidé na kandidátkách jiných stran.
Jaroslav POLÁK
Horizonty událostí (skica)
„Proč mě někdy nepozveš na návštěvu?“ zeptala se s lehce šibalským výrazem v její pěkné tváři a já si v té chvíli opravdu nebyl jist, jaké přísliby se za tou zdánlivě nevinnou otázkou mohou skrývat.
Jaroslav POLÁK
Její krásný oči (skica)
„Víš, že máš fakt krásný oči?“ řekl jsem. Bylo to banální, ale byla to pravda. Měla krásné hnědé oči s duhovkami připomínajícími letokruhy vzácných cizokrajných stromů.
Jaroslav POLÁK
Zamyšlení nad celníkem a farizejem
Biblické zamýšlení nad známým podobenstvím o upřímnému pokání výběrčího daní a sebestřednosti náboženského profesionála.
Jaroslav POLÁK
Názorové bujení
Každému se čas od času udělá názor. Takový člověk má většinou potřebu se vymáčknout, obvykle na veřejnosti. Zpravidla to není hezký pohled, ale dá se to taktně přejít.
Jaroslav POLÁK
Kratochvilné vyprávění
„Tak s tím těžkým ublížením na zdraví to bylo asi takhle,“ povídal ten chlápek poté, co jsem mu objednal slíbeného ferneta.
Další články autora |
Tři roky vězení. Soud Ferimu potvrdil trest za znásilnění, odvolání zamítl
Městský soud v Praze potvrdil tříletý trest bývalému poslanci Dominiku Ferimu. Za znásilnění a...
Moderní lichváři připravují o bydlení dlužníky i jejich příbuzné. Trik je snadný
Premium Potřebujete rychle peníze, pár set tisíc korun a ta nabídka zní lákavě: do 24 hodin máte peníze na...
Takhle se mě dotýkal jen gynekolog. Fanynky PSG si stěžují na obtěžování
Mnoho žen si po úterním fotbalovém utkání mezi PSG a Barcelonou postěžovalo na obtěžování ze strany...
Školu neznaly, myly se v potoce. Živořící děti v Hluboké vysvobodili až strážníci
Otřesný případ odhalili strážníci z Hluboké nad Vltavou na Českobudějovicku. Při jedné z kontrol...
Prezident Petr Pavel se zranil v obličeji při střelbě ve zbrojovce
Prezident Petr Pavel se při střelbě na střelnici v uherskobrodské České zbrojovce, kam zavítal...
Opilé policisty, kteří napadli dívku před nočním barem, inspekce obvinila
Generální inspekce bezpečnostních sborů (GIBS) obvinila policistu a policistku, kteří napadali v...
Rozepře o důchodové reformě i ústavní žaloby. Mluví stínová vláda hnutí ANO
Přímý přenos V atriu Poslanecké sněmovny probíhá tisková konference stínové vlády hnutí ANO. Poslanci zřejmě...
Party na veřejných záchodech. Vandalové si přinesli televize, okna zakryli dveřmi
Veřejné toalety u náměstí 1. máje a Malé ulice v Mimoni se staly místem bujarého setkání. Účastníci...
Langšádlová končí jako ministryně pro vědu a výzkum, oznámila TOP 09
Helena Langšádlová z TOP 09 končí ve vládě Petra Fialy. „Předsednictvo TOP 09 děkuje ministryni pro...
Prodej zděné chaty u Sázavy, Vlkančice, osada Stará Hůra
Vlkančice, okres Praha-východ
4 800 000 Kč
- Počet článků 606
- Celková karma 0
- Průměrná čtenost 1349x
Kontakty:
- jaroslavpolak1975@gmail.com
- Flickr (fotografie)
Seznam rubrik
- Filosofování
- Společnost a politika
- Recenze
- Psychologie a terapie
- Poesie a próza
- Rozhovory
- Galerie
- Humor
- Osobní
- Nezařazené
Oblíbené knihy
- Miloslav Ransdorf: Není všem dnům konec
- Ludwig Wittgenstein: Filosofická zkoumání
- Principia Discordia
- Tomáš Baránek: Jak sbalit ženu 2.0
- Andrzej Sapkowski: Zmije
- Muammar Kaddáfí: Escape to Hell and Other Stories
- Boris Rafailov: C. G. Jung v zrcadle filosofie
- Jean Grondin: Úvod do hermeneutiky
- Don DeLillo: Bod Omega
- Nová dobrodružství Sherlocka Holmese
- The Words of Desmond Tutu
- ZEN 1-4 - Sborníky z přelomu 80. a 90. let
- Martin Buber: Temnota Boží
- Greg Egan: Axiomat
- Greg Egan: Město permutací
- Martin Oliva: Civilizace moravského paleolitu a mezolitu
- Radim Bělohrad: Osobní identita a její praktická hodnota
- Sierra Dawn: Písně větru
- Lucius Annaeus Seneca: Výbor z listů Luciliovi
- Ray Bradbury: Kaleidoskop a jiné povídky
- Jan Skácel: Básně II.
- Martin Heidegger: O pravdě a Bytí
- Joseph T. Hallinan: Proč děláme chyby
- Necronomicon podle Murahawy
- Jan XXIII.: Pacem in terris
- A. Mooreová, E. Ripleyová: Kapesní průvodce posmrtným životem
- V. V. Majakovskij: Vladimír Iljič Lenin
- Milena Hübschmannová: Můžeme se domluvit. Šaj pes dovakeras.
- William James: Pragmatismus-Nové jméno pro staré způsoby myšlení
- Jozef Karika: Na smrť
- David Flusser: Ježíš
- G. W. F. Hegel: Fenomenologie ducha
- Ray Bradbury: Zen a umění psát
- Darrell Schweitzer: Každý z nás je legenda
- Sv. Jan od Kříže: Výstup na horu Karmel
- Haroun Tazieff: Schůzky s ďáblem
- Georgij Valentinovič Plechanov: O úloze osobnosti v dějinách
- Richard A. Lippa: Pohlaví - Příroda a výchova
- Clifford D. Simak: Město
- Ľuboš Blaha: Matrix kapitalizmu - Blíži sa revolúcia?
- William S. Burroughs: Nahý oběd / Nova Express
- Vítězslav Gardavský: Bůh není zcela mrtev
- The Gathas of Zarathustra: Hymns in Praise of Wisdom
- Wilhelm Weischedel: Zadní schodiště filosofie
- Klára Látalová: Bipolární afektivní porucha
Co právě poslouchám
- the Pogues - a Pair of Brown Eyes - psychedelický irský punk!
- Maanam
- Lyapis Trubetskoy
- The H. P. Lovecraft Historical Society - A Very Scary Solstice
- Пикник
- Jablkoň
- Muzaiko - Esperanta Retradio
- Master's Hammer - Vracejte konve na Místo
- Hungry Ghosts - I Don't Think About You Anymore But, ...
- Dimmu Borgir
- Česká velvyslankyně v Sýrii: Je tohle ještě žurnalistika?
- Diablo Swing Orchestra
- Lače manuša
- Majk Spirit
- Deva Premal
- Cartel de Santa
Oblíbené stránky
- Ray Caesar -galerie magického, barokně laděného surrealismu
- Zdzislaw Beksinski (1929-2005) - galerie výjimečného umělce!
- STREET ART UTOPIA 106 of the most beloved Street Art Photos
- Václav Klaus Looking at Things
- The Monster Engine - Realistické podoby dětských kreseb!
- Astronaut v moři - nabídka kvalitní nekomerční literatury!
- P3RSP3CTIV3 - úžasný krátký retrocyberpunkový film!
- Petice a manifest na ochranu křoví
- Olia Pishchanska - Úžasné atmosférické konceptuální fotografie
Oblíbené články
- 24 znamení, že se celá Amerika začíná podobat Detroitu
- dopsáno: Jaroslav Polák: Poznámky k Humově teorii kauzality
- Café Zapatista - Nabídka Anarchistického černého kříže
- File Sharing Is Now an Official Religion In Sweden
- Luboš Dvořák: Církevní restituce – řekněme hlasitě - nejde to!
- Gerald Celente: EU se zhroutí v 90 dnech
- Demence českého národa (Český národ je plný nenávistných idiotů)
- Roman Sikora: Co všechno jsme zapomněli - BRILANTNÍ ČLÁNEK!
- Jan Macháček: Statisíce měsíčně pro poradce a kapitalismus
- Co je ACTA? Dokonale shrnující a velmi depresivní video.
- Pravičáci jsou méně inteligentní než levičáci, zjistila studie
- Athens, the long night of February 12: “burning and looting..."
- Jak to skutečně bylo s romskou stranou a uprchlým pokladníkem
- Zemědělství umírá jako sociální výdobytky naší země
- Piotr Czerski: My, děti Sítě
- Jan Keller: Společnost nesouměřitelnosti - přednáška na YouTube
- Cesty, které vedou do záhuby - zamyšlení Fidela Castra
- Slyšeli jste to? Bohatí Romové berou dávky. Psali to v Právu!
- Téměř polovina Američanů má potíž vydělat na základní životní...
- Normalizace tu ještě neskončila, tvrdí historik Michal Pullmann
- Ondřej Lánský: Kdo zneužívá sociální dávky?
- Die Welt varuje před návratem komunistů, tvrdí čeští lháři
- Masová privatizace přivedla postkomunistické země na mizinu
- V Česku začínají řádit profesionální tuneláři
- Jak Obama ví - Zamyšlení Fidela Castra, 27. dubna 2012
- Ivan Štampach: Ekonomie se zbláznila - Deník Referendum
- Místo, kde se v bolestech rodí český bulvár
- František Nevařil: Hospodaření zločinných komunistů
- Jsme v prdeli.Klus,Xindl X,Koller a Poláková veršují o politice
- Slavoj Žižek: Zahraňme se před zachránci
- Pavel Novák: Den daňové svobody prizmatem nejen ČRo
- Miloslav Ransdorf: Husovo odvolání ke Kristu
- Ožebračování těch nejpotřebnějších
- Tribun: Mlhy nad Sýrií
- Křesťané proti zákonu o církevním majetku
- Karel Dolejší: Atentát na svatýho Václava, čili Netopýr
- Přetrhnutý lístek zavedeným stranám nijak neuškodí
- Pavla Kopecká: Bibli spálit, korán taky (?)
- Vladimír Kapal: U Ratha nejde o sedm milionů, ale o 260 miliard
- Ivan Štampach: Dnešní vánoce
- Jaroslav Achab Haidler: Ježíšek u Jobů
- Jan Čulík: O Palachovi a lidech, co se upalují dnes
- Unuděný flákání vyrůstá na troskách střední třídy
- Dr. Jusuf Al-Qaradawi: Kultura tolerance v islámu
- Jak vyrobit dezinformaci aneb romské děti chtějí žít z dávek
- David Corn, John Pilger: Kanonizovaná baronesa, krvavý Pol Pot