Jsem pro kvóty a žádné ale

Uprchlíci a kvóty, „zrádce Keller“, zkoumání, kdo jak hlasoval v Evropském parlamentu, toť téma přetřásání v poslední době. Také jsem zkoumal, kdo jak hlasoval, ale ne proto, abych našel zrádce, ale abych našel hrdiny.

Jeden z příspěvků na Facebooku začíná slovy „Jsem proti kvótám, ale...“ a pokračuje poukazem na skutečnost, že Západ k současné situaci vydatně přispěl aktivní destabilizací situace na Blízkém východě, což je bezesporu pravda. Jenže právě to je důvod, proč být PRO kvóty.

Ano, jsme (tj. Západ) za tuto situaci do značné míry odpovědní – ať už aktivní účastí, morální a verbální podporou této účasti, nebo mlčením k ní. Výrazně větší míra odpovědnosti pak padá na ty země, které jsou navíc členy NATO. Rakousko má v tomto ohledu mnohem větší morální právo odmítat kvóty, než my.

Za část uprchlické vlny odpovědní nejsme, týká se to především uprchlíků z Eritrey. V této zemi je ovšem jeden z nejtotalitnějších režimů na světě, režim přirovnávaný k severokorejskému. Pokládám za absurdní, že bychom měli přijímat uprchlíky z Kuby, která je rok od roku prokazatelně svobodnější a otevřenější, perzekuce disidentů tam v žádném případě nemá (a nikdy neměla) vražedný rozměr a je tam dobrá bezpečností situace, a odmítat uprchlíky ze země, která ve velkém zotročuje a terorizuje vlastní obyvatele. Předpokládám, že uprchlickou vlnu z KLDR by typický český „nejsemrasistaale“ skousl daleko lépe, protože Korejci mají pro něj přijatelnější barvu pleti.

Všichni tito lidé, ať už prchající před občanskou válkou, nesnesitelnou bezpečností situací nebo před brutálním diktátorským režimem, logicky vstupují na půdu EU ve středomořských zemích a hromadí se tam. A my jsme proti kvótám, případně zdůrazňujeme dobrovolnost (checht!). Jsme tak naprosto sobecky nesolidární s Itálií a Řeckem, přičemž si dovedu představit, že titíž politici, kteří odmítají kvóty, by po nich hlasitě volali, kdybychom si Itálií vyměnili místo.

Kvóty jsou rozumné a spravedlivé. Exponovaným státům uleví a ostatní nijak znatelně nezatíží. Konkrétně na Česko má připadnout 1300 azylantů. Slovy: Jeden tisíc tři sta. To je prosím 0,086%, tj. necelé jedno promile. Patnáct paneláků. Desetina jednoho průměrného sídliště. Pane Bože, opravdu musí být kolem něčeho takového tolik křiku?

Argument, že nemáme na vlastní chudé babičky (Krampol; proč nezmínil také vlastní chudé Romy?) a tudíž nemůžeme pomáhat běžencům, je scestný. Na vlastní chudé máme: nejsme na tom ekonomicky zase tak špatně a investice do uprchlíků by představovala ve výdajích na sociální oblast jen nepatrný zlomek výdajů. Kdyby se tyto výdaje rozpočítaly mezi důchodce, asi by to ani nezaregistrovali. Samozřejmě nepodceňuji situaci chudých lidí v Česku, ale tu je třeba řešit progresivním zdaněním, omezením daňových úniků (kolik kritiků kvót si každoročně „optimalizuje“ své daňové přiznání?), legislativním bojem proti daňovým rájům a lepším hospodařením zejména v oblasti veřejných zakázek. Nepřijetím uprchlíků se na situaci našich chudých nic nezlepší a jejich přijetím nic nezhorší.

Rovněž bezpečností otázka je populisticky naprosto nehorázně nafouknutá. Teroristé se do zemí, v nichž hodlají působit, dostávají jinak než na vratkých člunech přes Středozemní moře. Terorista je totiž pro teroristickou organizaci cenné zboží – lidí, kteří jsou ochotni riskovat nebo přímo záměrně položit život při teroristickém útoku, celkem logicky moc není, tudíž je efektivnější trochu víc zainvestovat dostat jej do cílové země bezpečnější cestou.

Samozřejmě nelze zcela vyloučit, že mezi přijatými uprchlíky bude nějaký ten náboženský radikál, nicméně předpokládám, že ten by nejspíš cestoval na území ovládané Islámským státem než do EU. Je samozřejmě třeba, aby byla v této oblasti činná BiSka, od toho si ji přece sakra platíme.

Pokud jde o ono halasné pomáhání přímo v zemích, odkud uprchlíci přicházejí: Ano, jistě, zvláště tam, kde jsme se na vzniku situace podíleli, by to bylo vhodné, ale současnou situaci uprchlíků v nouzi to v žádném případě neřeší. Je to investice do budoucna, nicméně říci „Teď vám nepomůžeme, ale za deset let (možná) zlepšíme situaci ve vaší vlastní zemi!“ je absurdní. Nehledě na to, že netuším, jakým způsobem chceme zlepšovat situaci třeba v té Eritreji. V současné době považuji taková prohlášení za alibistická a populistická.

Proto pokládám za ostudné, že čeští levicoví poslanci Evropského parlamentu (pravicové neřeším...), včetně Jana Kellera vystoupili proti kvótám, a že část z nich, především všichni poslanci za KSČM, se ohledně usnesení zdržela hlasování (alibismus – stejně tak by mohli být proti). Jak se to slučuje s typicky levicovým požadavkem spravedlnosti a solidarity opravdu netuším. Zato tuším, jak se to slučuje s touhou po znovuzvolení a s bedlivým studiem vývoje volebních preferencí.

Shrnuto: Kvóty jsou spravedlivé a neměli bychom je odmítat jen proto, že se praotec Čech nevydal jih. 1300 imigrantů nepředstavuje žádnou podstatnou zátěž pro náš sociální systém ani pro společnost jako celek. Populistické chování levicových politiků je odsouzeníhodné.

* * *