Hodnota věcí a budoucnost kapitalismu
To se nejspíš nestane, ale i tak jsem toto léty prověřené periodikum otevřel:
„Přišel už čas na nákup?“ ptá se sugestivně šéfredaktor Josef Mika ve stejnojmenném úvodníku, a pokračuje: „Vážení čtenáři, lidé na světě používají 600 milionů počítačů, které jsou starší víc než pět let.“
Dobrá, říkám si, jsem tedy součástí tohoto statistického souboru, až do této chvíle jsem s tím neměl sebemenší problém, ale třeba bych se nad sebou měl zamyslet. Čtu dál. Dozvídám se, že Češi a Slováci patří k velkým „hříšníkům“, mnozí si vystačí i s šest let starou technikou. Hrůza! A celosvětově to prý taky není žádná sláva…
„Proč ale tak otálíme s nákupy nových počítačů? Proč se starších strojů vzdáváme u nás ještě později než lidé nejen v západní Evropě, ale i v některých rozvojových zemích? Vždyť životní úroveň roste a dostupnost nových zařízení jakbysmet. Šetříme přehnaně, nebo je to spíš proto, že většina z nás nechápe nový počítač (na rozdíl od smartphonů) jako módní záležitost, a tudíž daleko přísněji odhaduje, kdy se výměna opravdu vyplatí?“
Bingo, pane šéfredaktore. Jen bych dodal, že pokud jde o mě osobně, tak stejný postoj mám i k těm telefonům. Mám starou Nokii XpressMusic. Našel jsem ji v použitelném stavu na elekrošroťáku, kde jsem minulý rok pracoval, a hodlám ji používat, dokud bude fungovat. Pak přejdu na záložní, ještě mnohem starší přístroj a příležitostně poprosím bývalého zaměstnavatele, jestli by mi nedovolil přehrabat se vyhozenými telefony. Jistě nějaký použitelný najdu a on si za něj vezme ten nefunkční kus. Pokud jde o počítač, hodlám jej rovněž používat, dokud bude sloužit. Jediné, do čeho možná časem zainvestuji, je kvalitnější a větší monitor – taková koupě by pro amatérského fotografa přeci jen nějaký smysl mít mohla.
Tohle všechno mi běželo hlavou, ale řekl jsem si, že dám panu šéfredaktorovi přeci jen ještě šanci. Třeba mě přesvědčí, že dělám strašnou chybu, když nepromazávám kola kapitalismu a spokojuji se s šest let starým počítačem.
„Počítače určené ke konzumaci obsahu z internetu a k psaní e-mailů mohou být v klidu osmiletí vysloužilci. Jen si s nimi neužijete moc zábavy a občas to bude trochu nepohodlné nebo pomalé. A mohou se přidat také problémy se zabezpečením.“
To nejsou moc přesvědčivé argumenty, říkám si. Člověk, který by usoudil, že jeho počítač je nepohodlný a pomalý, má důvod poohlédnout se po něčem novějším. Když tak nečiní, zřejmě si se svým starým strojem užije tolik pohodlí, rychlosti a zábavy, kolik potřebuje.
Blížím se ke konci úvodníku a pořád nemám ani to sebemenší nutkání zainvestovat do nového počítače. Má pan šéfredaktor v ruce ještě nějaký trumf?
„Žijeme jen jednou, pořízení nového počítače by měla být radost, stejně jako následná práce na něm. … Jak píše můj kolega‚ k dostání jsou dnes historicky nejkrásnější přenosné počítače se zajímavými konstrukčními řešeními a špičkovým designem. Pryč jsou doby nudného černého a šedého plastu.‘ Takže si to užijte a vybírejte, pokud máte chuť. Hlavně kvůli sobě, ne proto, abyste vylepšili prodejní statistiky.“
Poněkud trpce se usmívám. Ať už jde o nové počítače, mobily či jiné podobné zboží, ten úvodník bude po dobu trvání současného socioekonomického systému, tj. globalizovaného kapitalismu, aktuální vlastně pořád. Na rozdíl od těch věcí morálně nezastará. Za šest let se bude moci pan šéfredaktor podivovat nad tím, že někteří z nás stále vlastní ty „historicky nejkrásnější“ počítače, které nám kdysi jeho časopis doporučil (stejně jako se nyní pohoršuje nad tím, že vlastníme počítače, nad nimiž byl u vytržení před šesti lety).
Jak se to vlastně má s hodnotou věcí?
Z marxistického hlediska je hodnota výrobku (a budeme zde hovořit o sériově vyráběném zboží, nikoli třeba o hodnotě jedinečných uměleckých děl, přírodních výtvorů apod.) dána vztahem mezi pracovní silou a výrobkem, tj. množstvím lidské práce v něm obsažené. Hodnota není totožná s cenou. Cena pod vlivem nabídky a poptávky osciluje okolo hodnoty. Současní ekonomové pokládají toto pojetí za zastaralé a přiklonili se k subjektivnímu pojetí hodnoty jako schopnosti uspokojovat určitou potřebu, včetně prosté potřeby vlastnit.
Zdůrazňují kupříkladu, že vliv poptávky, zvláště pak uměle vytvářené poptávky, dodává hodnotu i zboží, jehož výrobní náklady jsou neúměrně nižší. Jistě, dobrý marketing dokáže divy, ale sám od sebe se neudělá. To, že dvě trička vyrobená ve stejném sweatshopu se můžou výrazně lišit v ceně (a já tvrdím, že i v hodnotě) jen díky přítomnosti nášivky s logem, je nepopiratelný fakt. Ale nepopiratelnou skutečností je rovněž to, že do hodnoty trička s prestižním logem je třeba započíst nejen práci asijské šičky, ale i copywriterů, vymýšlejících chytlavou reklamu, herců, kteří v ní hrají, modelek a modelů, filmařů a fotografů, tiskařů, lepičů plakátů a billboardů a mnoha dalších lidí. K tomu je třeba přičíst i část práce těch, kteří vytvářejí infrastrukturu, jež umožňuje producentům reklamy oslovit cílovou skupinu – tj. příslušný zlomek práce výrobců televizorů, počítačů a další techniky, zaměstnanců papíren, silničářů, výrobců a distributorů energií potřebných k realizaci celého procesu atd. Subjektivně vnímaná hodnota věci skutečně v dnešní době ovlivňuje její cenu, ale nemohla by existovat spousty bez lidské práce v pozadí.
A jaká je vlastně hodnota vší té marketingové práce, jež se nás snaží přesvědčit, že si musíme koupit věc, kterou z ryze praktického hlediska nepotřebujeme, a máme zahodit věc, která nám slouží, ale už není „in“? Nebylo by na světě krásněji, kdyby všichni ti lidé dělali něco smysluplnějšího? Třeba psali verše, točili filmy, fotili nebo se prostě více věnovali svým blízkým?
Nebylo by na světě krásně, kdyby lidé, pokud už si chtějí kupovat věci pro potěšení, kupovali věci, které je přežijí a které budou moci odkázat svým dětem? Třeba hodinky?
Minulý rok jsem v bývalé práci dostal od kolegy zhruba šedesát let staré nefunkční švýcarské hodinky. Protože nejsem nevděčný, dal jsem mu za ně třicet let starou gramodesku Pet Shop Boys. Před časem jsem hodinky nechal opravit. Stálo to něco přes tisíc korun včetně nového sklíčka plus šest stovek za řemínek. Když jsem si je dal opravené na ruku, rozbušilo se mi srdce. Opravdu. Hodinky fungují, mám z nich radost a při dobré péči mě přežijí.
Není tohle smysluplnější investice než elektronická hračky, kterou (stejně, jako ty hodinky) ve skutečnosti nepotřebuji, ale na rozdíl od hodinek mi bude dělat radost zhruba rok a za pár let skončí na nějakém elektrošroťáku?
Takové úvahy se nabízejí, je to však ve skutečnosti jen plytké konzervativně laděné moralizování. Současný socioekonomický systém rozhodně nepotřebuje snílky dávající nový život starým hodinkám. Umí si s nimi poradit, to ano, i lidé jako já vytvářejí tržní niku, ale jak řekl jeden z mých šéfů v bývalé práci, tím, že se spokojím s telefonem ze šroťáku, sabotuji ekonomický cyklus. Měl samozřejmě pravdu. Pokud by se v současném systému začali všichni chovat stejným způsobem, přišla by spousta lidí o práci, ekonomika by se začala otřásat v základech a nakonec by na to doplatili i všichni ti „uvědomělí“ spotřebitelé, kteří se rozhodli nepromazávat kola systému.
Současně ale víme, ať už si to chceme přiznat, či nikoli, že systém založený na růstu nemůže expandovat do nekonečna. Teoreticky by jej mohl zachránit nový zdroj velice levné a dostupné energie, což v praxi může být jedině jaderná fúze, o níž se už šedesát let říká, že za dvacet let bude. Žádná jiná možnost, jak dlouhodobě udržet globální kapitalismus při životě na oteplující se planetě s omezenými zdroji, patrně neexistuje. Čas běží rychle, mnohem rychleji, než by nám bylo milé, a přízrak globální přírodní i ekonomické katastrofy je skrytě přítomen v každém novém počítači, v každém novém smartphonu, v každém novém autě…
Tvůrci dystopických a postkatastrofických děl předjímají nějakou formu kolapsu už dlouho a v poslední době je rozjímání o blížící se katastrofě oblíbenou kratochvílí mnoha intelektuálů. Je vskutku snadné představit si konec světa a tyto představy mají dokonce i jisté romantické kouzlo. Proč jsme však ve své většině stále tak neochotní představovat si konec kapitalismu?
(článek byl rovněž publikován v revue Přítomnost)
Jaroslav POLÁK
Horizonty událostí (skica)
„Proč mě někdy nepozveš na návštěvu?“ zeptala se s lehce šibalským výrazem v její pěkné tváři a já si v té chvíli opravdu nebyl jist, jaké přísliby se za tou zdánlivě nevinnou otázkou mohou skrývat.
Jaroslav POLÁK
Její krásný oči (skica)
„Víš, že máš fakt krásný oči?“ řekl jsem. Bylo to banální, ale byla to pravda. Měla krásné hnědé oči s duhovkami připomínajícími letokruhy vzácných cizokrajných stromů.
Jaroslav POLÁK
Zamyšlení nad celníkem a farizejem
Biblické zamýšlení nad známým podobenstvím o upřímnému pokání výběrčího daní a sebestřednosti náboženského profesionála.
Jaroslav POLÁK
Názorové bujení
Každému se čas od času udělá názor. Takový člověk má většinou potřebu se vymáčknout, obvykle na veřejnosti. Zpravidla to není hezký pohled, ale dá se to taktně přejít.
Jaroslav POLÁK
Kratochvilné vyprávění
„Tak s tím těžkým ublížením na zdraví to bylo asi takhle,“ povídal ten chlápek poté, co jsem mu objednal slíbeného ferneta.
Jaroslav POLÁK
Buďme více lidmi
Dlouhou dobu jsem na blog nic nenapsal, protože na téma „koronavirus“ psalo leckde mnoho povolanějších, a jiná témata mi připadla aktuálně nepodstatná. Myslím však, že nastal čas přijít s troškou do mlýna...
Jaroslav POLÁK
Vytěžování smrti
Zemře někdo slavný, spadne letadlo, padnou vojáci v Afghánistánu... a začne to, čemu říkám mediální vytěžování smrti. A ptám se, je to opravdu nutné?
Jaroslav POLÁK
Proč po nás Bůh chce, abychom byli cudní, a co to vlastně znamená?
Včera zveřejnila Eman Ghalebová úvahu o tom, co pro ni znamená tradiční šátek a podělila se i o zkušenosti muslimských žen, které byly z pragmatických důvodů donuceny se jej vzdát. Má to širší souvislosti...
Jaroslav POLÁK
Všichni tady chcípneme
Část mladých lidí si bolestně uvědomuje, že se patrně nedožije stáří, a snaží se burcovat mocné, aby začali konat. Jsem pesimista. Dnešní děti se stáří nedožijí.
Jaroslav POLÁK
Svatodušní dopis bratrům ateistům a sestrám ateistkám
Češi nejsou ve své většině národem ateistů, ale pohanů. Nicméně i ateistů je u nás celkem dost a rád bych se s nimi, ale samozřejmě i s kýmkoli dalším, podělil o malé vyznání.
Jaroslav POLÁK
Ucho jehly: O hodnotě člověka a víře v seberealizaci
Lidé pozdního kapitalismu umírají vyčerpáním ve frontách na Everestu. Lidé pozdního kapitalismu vůbec dělají spoustu velmi podivných věcí a trpí poměrně zvláštními představami. Například vírou v seberealizaci.
Jaroslav POLÁK
Co by se měl Milion chvilek pro demokracii naučit od Lenina
Musím říci, že hnutí Milion chvilek chápu. Také je mi protivné, že nám vládne trestně stíhaný oligarcha, který nepotřebuje žádný program, jen dobře zaplacené PR oddělení. A laciná hesla.
Jaroslav POLÁK
Žízeň
Dnes jsem měl ve snu žízeň a došlo mi, mimo jiné, jak možná vznikla mýtická představa o krutém potrestání Tantala... A jaký to má vlastně metaforický přesah.
Jaroslav POLÁK
Východiska a důsledky náboženské etiky Lva Nikolajeviče Tolstého
Jak jsem v minulosti slíbil, budu zde sdílet seminární práce, které vznikly v rámci mého studia evangelické teologie na ETF UK. Zde je první z nich. ;-) Poznámky odkazují na zdroje, jiné důležité informace neobsahují.
Jaroslav POLÁK
Důsledky zákazu různých zbraní o ohledem na různé typy vrahů
Nedávno jsem narazil na snahu EU prosazovat silnou regulační legislativu ohledně nožů, což mě přimělo k hlubšímu a obecnějšímu zamyšlení na téma regulací a různých druhů zbraní.
Jaroslav POLÁK
Objevování Marrákeše - (foto)reportáž z výletu
V září 2018 jsem prokrastinoval u vyhledávače levných letenek. A vida: Bratislava-Marrákeš, leden, zpáteční, cca 1500Kč, úterý až sobota. Nikdy jsem nebyl ta daleko. Začíná mě to zajímat...
Jaroslav POLÁK
Když dva dělají totéž, je to totéž
Afghánec ve Vídni osahával během silvestrovské noci ženy, včetně Švýcarky, která si to ale nenechala líbit a zlomila mu nos. Celý incident vzbudil i u nás vlnu spravedlivého rozhořčení vůči agresorovi a sympatií vůči té ženě.
Jaroslav POLÁK
Kdo je můj bližní?
Jak rozumět podobenství o milosrdném Samaritánovi? Co vlastně znamená v biblickém smyslu "milovat" a co "bližní"? Je cizinec našinec?
Jaroslav POLÁK
O milosrdném muslimovi
V návaznosti na milou a povzbuzující Parabibli Alexandra Fleka, která odvážně zasahuje Ježíšův příběh a myšlenky do našich současných českých reálií a umožňuje tak podívat se na staré texty z nové perspektivy, přidávám...
Jaroslav POLÁK
Pánbůh je tady prostě pro všechny stejně
Na Facebooku Alexandr Flek již několik let zveřejňuje parafráze, tj do moderních pojmů a reálií zasazených přetlumočení, důležitých biblických míst v rámci projektu ParaBible. Nechal jsem se inspirovat a napsal jsem...
předchozí | 1 2 3 4 5 6 7 ... | další |
- Počet článků 606
- Celková karma 0
- Průměrná čtenost 1349x
Kontakty:
- jaroslavpolak1975@gmail.com
- Flickr (fotografie)
Seznam rubrik
- Filosofování
- Společnost a politika
- Recenze
- Psychologie a terapie
- Poesie a próza
- Rozhovory
- Galerie
- Humor
- Osobní
- Nezařazené
Oblíbené knihy
- Miloslav Ransdorf: Není všem dnům konec
- Ludwig Wittgenstein: Filosofická zkoumání
- Principia Discordia
- Tomáš Baránek: Jak sbalit ženu 2.0
- Andrzej Sapkowski: Zmije
- Muammar Kaddáfí: Escape to Hell and Other Stories
- Boris Rafailov: C. G. Jung v zrcadle filosofie
- Jean Grondin: Úvod do hermeneutiky
- Don DeLillo: Bod Omega
- Nová dobrodružství Sherlocka Holmese
- The Words of Desmond Tutu
- ZEN 1-4 - Sborníky z přelomu 80. a 90. let
- Martin Buber: Temnota Boží
- Greg Egan: Axiomat
- Greg Egan: Město permutací
- Martin Oliva: Civilizace moravského paleolitu a mezolitu
- Radim Bělohrad: Osobní identita a její praktická hodnota
- Sierra Dawn: Písně větru
- Lucius Annaeus Seneca: Výbor z listů Luciliovi
- Ray Bradbury: Kaleidoskop a jiné povídky
- Jan Skácel: Básně II.
- Martin Heidegger: O pravdě a Bytí
- Joseph T. Hallinan: Proč děláme chyby
- Necronomicon podle Murahawy
- Jan XXIII.: Pacem in terris
- A. Mooreová, E. Ripleyová: Kapesní průvodce posmrtným životem
- V. V. Majakovskij: Vladimír Iljič Lenin
- Milena Hübschmannová: Můžeme se domluvit. Šaj pes dovakeras.
- William James: Pragmatismus-Nové jméno pro staré způsoby myšlení
- Jozef Karika: Na smrť
- David Flusser: Ježíš
- G. W. F. Hegel: Fenomenologie ducha
- Ray Bradbury: Zen a umění psát
- Darrell Schweitzer: Každý z nás je legenda
- Sv. Jan od Kříže: Výstup na horu Karmel
- Haroun Tazieff: Schůzky s ďáblem
- Georgij Valentinovič Plechanov: O úloze osobnosti v dějinách
- Richard A. Lippa: Pohlaví - Příroda a výchova
- Clifford D. Simak: Město
- Ľuboš Blaha: Matrix kapitalizmu - Blíži sa revolúcia?
- William S. Burroughs: Nahý oběd / Nova Express
- Vítězslav Gardavský: Bůh není zcela mrtev
- The Gathas of Zarathustra: Hymns in Praise of Wisdom
- Wilhelm Weischedel: Zadní schodiště filosofie
- Klára Látalová: Bipolární afektivní porucha
Co právě poslouchám
- the Pogues - a Pair of Brown Eyes - psychedelický irský punk!
- Maanam
- Lyapis Trubetskoy
- The H. P. Lovecraft Historical Society - A Very Scary Solstice
- Пикник
- Jablkoň
- Muzaiko - Esperanta Retradio
- Master's Hammer - Vracejte konve na Místo
- Hungry Ghosts - I Don't Think About You Anymore But, ...
- Dimmu Borgir
- Česká velvyslankyně v Sýrii: Je tohle ještě žurnalistika?
- Diablo Swing Orchestra
- Lače manuša
- Majk Spirit
- Deva Premal
- Cartel de Santa
Oblíbené stránky
- Ray Caesar -galerie magického, barokně laděného surrealismu
- Zdzislaw Beksinski (1929-2005) - galerie výjimečného umělce!
- STREET ART UTOPIA 106 of the most beloved Street Art Photos
- Václav Klaus Looking at Things
- The Monster Engine - Realistické podoby dětských kreseb!
- Astronaut v moři - nabídka kvalitní nekomerční literatury!
- P3RSP3CTIV3 - úžasný krátký retrocyberpunkový film!
- Petice a manifest na ochranu křoví
- Olia Pishchanska - Úžasné atmosférické konceptuální fotografie
Oblíbené články
- 24 znamení, že se celá Amerika začíná podobat Detroitu
- dopsáno: Jaroslav Polák: Poznámky k Humově teorii kauzality
- Café Zapatista - Nabídka Anarchistického černého kříže
- File Sharing Is Now an Official Religion In Sweden
- Luboš Dvořák: Církevní restituce – řekněme hlasitě - nejde to!
- Gerald Celente: EU se zhroutí v 90 dnech
- Demence českého národa (Český národ je plný nenávistných idiotů)
- Roman Sikora: Co všechno jsme zapomněli - BRILANTNÍ ČLÁNEK!
- Jan Macháček: Statisíce měsíčně pro poradce a kapitalismus
- Co je ACTA? Dokonale shrnující a velmi depresivní video.
- Pravičáci jsou méně inteligentní než levičáci, zjistila studie
- Athens, the long night of February 12: “burning and looting..."
- Jak to skutečně bylo s romskou stranou a uprchlým pokladníkem
- Zemědělství umírá jako sociální výdobytky naší země
- Piotr Czerski: My, děti Sítě
- Jan Keller: Společnost nesouměřitelnosti - přednáška na YouTube
- Cesty, které vedou do záhuby - zamyšlení Fidela Castra
- Slyšeli jste to? Bohatí Romové berou dávky. Psali to v Právu!
- Téměř polovina Američanů má potíž vydělat na základní životní...
- Normalizace tu ještě neskončila, tvrdí historik Michal Pullmann
- Ondřej Lánský: Kdo zneužívá sociální dávky?
- Die Welt varuje před návratem komunistů, tvrdí čeští lháři
- Masová privatizace přivedla postkomunistické země na mizinu
- V Česku začínají řádit profesionální tuneláři
- Jak Obama ví - Zamyšlení Fidela Castra, 27. dubna 2012
- Ivan Štampach: Ekonomie se zbláznila - Deník Referendum
- Místo, kde se v bolestech rodí český bulvár
- František Nevařil: Hospodaření zločinných komunistů
- Jsme v prdeli.Klus,Xindl X,Koller a Poláková veršují o politice
- Slavoj Žižek: Zahraňme se před zachránci
- Pavel Novák: Den daňové svobody prizmatem nejen ČRo
- Miloslav Ransdorf: Husovo odvolání ke Kristu
- Ožebračování těch nejpotřebnějších
- Tribun: Mlhy nad Sýrií
- Křesťané proti zákonu o církevním majetku
- Karel Dolejší: Atentát na svatýho Václava, čili Netopýr
- Přetrhnutý lístek zavedeným stranám nijak neuškodí
- Pavla Kopecká: Bibli spálit, korán taky (?)
- Vladimír Kapal: U Ratha nejde o sedm milionů, ale o 260 miliard
- Ivan Štampach: Dnešní vánoce
- Jaroslav Achab Haidler: Ježíšek u Jobů
- Jan Čulík: O Palachovi a lidech, co se upalují dnes
- Unuděný flákání vyrůstá na troskách střední třídy
- Dr. Jusuf Al-Qaradawi: Kultura tolerance v islámu
- Jak vyrobit dezinformaci aneb romské děti chtějí žít z dávek
- David Corn, John Pilger: Kanonizovaná baronesa, krvavý Pol Pot