Vánoce coby mystérium zrození Království nebeského

23. 12. 2012 18:38:51
Je notoricky známým faktem, že historický Ježíš, tedy Jošua ben Josef, se nenarodil 25. prosince, a obecně se tvrdí, že křesťané tento svátek „ukradli“ mithraistům coby svátek zrození Mithry. Přesto chci ukázat, že vztažení Vánoc k Ježíšovi má svůj vlastní hlubší smysl, spočívající mimo jiné v radikálním překročení možností, jež Mithrova mystéria a náboženství vůbec mohla nabídnout.

Ovšemže nelze ani na okamžik zapochybovat o tom, že slavení období zimního slunovratu a dní po něm následujících je mnohem starší než křesťanství a troufám si říci, že je starší i než jakékoli nám známé náboženství. Je dost dobře možné, že si sluno-vratu povšimli již předkové druhu Homo sapiens, nicméně to patrně byli jen ti z nich, kteří osídlili oblasti ležící severněji od rodné Afriky, tedy oblasti, kde období zimy představovalo vážný existenční problém. Samozřejmě nevíme, jaké duchovní konotace těmto dnům, jež představují první nesmělý příslib lepších, to jest slunečnějších a teplejších, dnů připisovali, ale já si myslím, že nějaký ano.

V neolitu, tedy po vzniku zemědělství, se pak koloběh ročních období propojil s lidským životem ještě silněji, a lze předpokládat, že jakmile se objevil koncept boha, objevily se i mýty o znovuzrození solárního božstva, vítězství slunečního boha nad nějakou démonickou silou představující chaos a smrt a podobně. Zrození Mithry v den zasvěcený Římany Neporazitelnému Slunci (Sol Invictus) je tudíž součástí prastaré náboženské tradice a stejně jako tyto narozeniny „ukradl“ Kristus Mithrovi, „ukradl“ je Mithra zase jiným božstvům. Navíc některé prameny ukazují, že křesťané toto datum používali ještě před nárůstem popularity mithraismu, ale to není zase tak podstatné – významným datem spojeným se Sluncem byl tento den jistě dávno před narozením Ježíše Krista. Podstatné je, že Ježíš, jak uvidíme, představuje něco radikálně nového, přináší zvěst, která tuto pradávnou slunovratovou "náboženskou štafetu" těm, kdo mají uši k slyšení, přerušuje. Podívejme se tedy, zda tento svátek opravdu dává v souvislosti s Ježíšem smysl a to především v kontextu jeho vlastní víry spíše než víry v něj.

To, oč se mi jedná, je skutečnost, že Ježíš ohlásil příchod Království Božího (či nebeského), které se s posledním ze starých proroků, Janem Křtitelem, „vlomilo“ do světa a započala tak zcela nová etapa v duchovních dějinách světa. V této souvislosti se také hovoří o distinkci „Ježíšova víra“ a „víra v Ježíše“. Tím prvním je Ježíšova vlastní theologie, jejíž podoba je víceméně uchována především v synoptických evangeliích (Matouš, Marek, Lukáš). Tím druhým, tedy „vírou v Ježíše“ je pak samozřejmě víra v to, že podstoupil zástupnou oběť, respektive že Bůh v něm podstoupil zástupnou oběť za lidské hříchy. Této víry se týkají především mystéria Velikonoční. V současné době je v rámci křesťanství akcentována spíše ona „víra v Ježíše“ coby Vykupitele, a "Ježíšova víra", která obsahuje mimo jiné i radikální sociální apel a poznámky ohledně toho, že nelze současně sloužit Bohu a Mamonu, je jakoby upozaděná a v historii se dostávala ke slovu často v případě osobností a hnutí pokládaných za heretické či z hereze podezírané. Málokdo kupříkladu ví, že velký následovník Ježíšovy víry, František z Assisi, mohl být stejně tak dobře svatým i kacířem – u něj to bylo hodně „na hraně“.

Ježíšova víra však není v prvním plánu sociální naukou, je radikální emancipační naukou, jejímž základem je přesvědčení o rovnosti všech lidí před Bohem a o tom, že nastal věk Božího či Nebeského království, na němž může participovat každý, kdo dokáže být „jako dítě“, tedy kdo dokáže odvrhnout kulturně vybudované ideologické předsudky, skrze něž filtruje svůj pohled na svět. Království Boží není z tohoto světa a přesto je mezi námi – je možností, která je vždy k dispozici, je to, východní hantýrkou řečeno, samsára, jež je současně nirvánou. Není to žádné časově a prostorově oddělené místo, je tady a teď a je tady a teď pro každého – není tudíž třeba žádných obětí v chrámu, žádných prostředníků, žádné duchovní elity k tomu, aby se na něm mohl kdokoli kdykoli podílet tím, že koná dobro pro ně samo, tedy že má, v kantovském smyslu, dobrou vůli. Jen zde, v následování mravního zákona, je skutečná svoboda, přestože se to z hlediska svobody, jak je běžně chápána (tedy jako příležitost k libovůli), její opak. Svoboda je poznaná nutnost (Spinoza), ale také nutnost dobrovolně přijatá jako jako neodmyslitelná součást života, snad jen zde je místo pro svobodnou vůli, i když, jak konstatoval již Kant, to samozřejmě nelze empiricky testovat.

Pokud je Království Boží mezi námi a není třeba prostředníků, pak to samozřejmě znamená, že není třeba náboženství, přinejmenším v té podobě, v jaké tehdy existovalo a v jaké povětšinou existuje dosud. Troufám si říci, že by Ježíš neměl sebemenší problém s Marxovým proslulým prohlášením, že: „Náboženství je vzdychání utlačovaného tvora, srdce nelítostného světa, duch bezduché situace. Je to opium lidstva. Pravé štěstí lidu vyžaduje odstranění náboženství jako iluzorního štěstí.“ To není ateistický citát, i když Marx ateista patrně byl, to je antireligiózní a duchovně emancipační citát!

Vrátíme-li se zpátky k Ježíšově víře, pak je třeba říci, že tato duchovní revoluce se připravovala již staletí před ním a to jak v židovství, tak i leckde jinde (Indie, Řecko). Nicméně hegelovský "dějinný Duch" si vybral právě Ježíše (stejně tak lze říci, že správné okolnosti nastaly právě kolem Ježíše) a s ním k nám přišlo Boží Království jako emancipační výzva zásadního charakteru a jako možnost neustále otevřená pro každou lidskou bytost. Ježíš již dávno před Nietzschem nastolil otázku „přehodnocení všech hodnot“ a řekl bych, že tak učinil ještě mnohem radikálněji, než Friedrich Nietzsche. Marxovo pojetí komunismu pak chápu jako oživení a znovupromyšlení Ježíšovy idey Království nebeského.

Je docela dobře možné, že v posledních staletích nazrává dějinná situace pro nějakou další, radikálnější a v tuto chvíli nepředstavitelnou, ideu. Konec konců i Ježíš, podobně jako mnozí jiní židovští myslitelé té doby, věřil, že po období, které zvěstoval, přijde ještě zásadnější obnova světa, poslední soud a posthistorický „přicházející věk“. Osobně se domnívám, že prostě nejsme schopni nahlédnout, co přijde po skončení světa, v němž právě žijeme, a tudíž se nám to, co přijde, jeví jako definitivní předěl, za nímž buď není nic nebo tam existuje nějaký statický a nedějinný ideální svět. Proto si nemyslím, že onen „přicházející věk“ bude definitivním završením dějin, ale jejich pokračováním na jiné, zcela nepředstavitelné, úrovni. Bude to dějinný pohyb, který si prostě ani Ježíš, ani Hegel a ani Marx nedokázali představit.

Nemíním nijak zpochybňovat Velikonoční mystéria a víru v Ježíše, pakliže ovšem jejich interpretace nejsou v rozporu s Ježíšovou vírou, což některé z nich jsou, ale chci vyzdvihnout Vánoční mystéria nejen jako znovuzrození Slunce, což je konec konců jen přírodní jev, ale jako připomínku toho, že nemusíme být vyvoleni a zasvěceni, jako třeba mithraisté, abychom se podíleli na božském, ale že to Slunce je zde a svítí na dobré i zlé, na spravedlivé i nespravedlivé a že každý z nás se může stát „synem nebeského Otce“, tedy v původním pohanském či archaickém smyslu tím bohem, jenž se v období kolem zimního slunovratu znovuzrozuje a jehož znovuzrozování bylo v této době po celé věky oslavováno.

752px-Gerard_van_Honthorst_001.jpg

Požehnané Vánoce Vám všem...

...věřícím i nevěřícím,

monoteistům, polyteistům, panteistům,

kultistům i ateistům...

...levičákům i pravičákům,

komunistům i antikomunistům,

mocným i bezmocným...

...dobrým i zlým,

šťastným i zoufalým,

milujícím i těm, kdo nenávidí,

živým... i mrtvým.

+

O této úvaze můžete diskutovat jak přímo pod článkem,

tak i anonymně a bez přihlášení, ale jen slušně a k věci, ZDE.

Autor: Jaroslav POLÁK | neděle 23.12.2012 18:38 | karma článku: 12.35 | přečteno: 990x

Další články blogera

Jaroslav POLÁK

Horizonty událostí (skica)

„Proč mě někdy nepozveš na návštěvu?“ zeptala se s lehce šibalským výrazem v její pěkné tváři a já si v té chvíli opravdu nebyl jist, jaké přísliby se za tou zdánlivě nevinnou otázkou mohou skrývat.

6.4.2022 v 11:11 | Karma článku: 6.96 | Přečteno: 416 | Diskuse

Jaroslav POLÁK

Její krásný oči (skica)

„Víš, že máš fakt krásný oči?“ řekl jsem. Bylo to banální, ale byla to pravda. Měla krásné hnědé oči s duhovkami připomínajícími letokruhy vzácných cizokrajných stromů.

4.4.2022 v 21:58 | Karma článku: 12.56 | Přečteno: 391 | Diskuse

Jaroslav POLÁK

Zamyšlení nad celníkem a farizejem

Biblické zamýšlení nad známým podobenstvím o upřímnému pokání výběrčího daní a sebestřednosti náboženského profesionála.

13.2.2022 v 15:38 | Karma článku: 9.85 | Přečteno: 395 | Diskuse

Jaroslav POLÁK

Názorové bujení

Každému se čas od času udělá názor. Takový člověk má většinou potřebu se vymáčknout, obvykle na veřejnosti. Zpravidla to není hezký pohled, ale dá se to taktně přejít.

9.2.2022 v 10:00 | Karma článku: 6.22 | Přečteno: 151 | Diskuse

Další články z rubriky Společnost

Jindřich Kubánek

Zkreslené vidění - Návod k použití

Každý si myslí, že mozek má a že ho používat umí. Přesto stačí, když ztratí klíč od bytu nebo založí kamsi brýle, aby vše ztratilo smysl a začala panika a zoufalství.

29.3.2024 v 13:30 | Karma článku: 0.00 | Přečteno: 32 | Diskuse

Veronika Valíková Šubová

Takže Velký pátek

Čtu radostné ódy na Velký pátek a trochu mi trnou zuby. Tedy stručně: na Velký pátek předhodila jedna náboženská parta vrchnosti nepohodlného proroka inovující party a okupační mocnost ho na nátlak jeho souvěrců nechala popravit.

29.3.2024 v 11:16 | Karma článku: 15.11 | Přečteno: 177 |

Rudolf Pekař

Velikonoce nebo svátky jara a tolerance?

Připomínka jara nám přináší příjemné počasí, kvetoucí zahrady a zároveň i změnu názvu Velikonoc na Jarní svátky či Svátky jara. Jaký to má důvod?

29.3.2024 v 10:56 | Karma článku: 0.00 | Přečteno: 41 | Diskuse

Vlastík Fürst

Velkopáteční zastavení může prospět i ateistům

Velký pátek není v naší zemi svátkem moc dlouho. Volný den máme až od roku 2016. Otázkou je, jak s tímto volnem naložíme. Můžeme vyrazit na nákupy či za zábavou, nebo je možné se rozhodnout, že ho budeme „slavit“.

29.3.2024 v 9:05 | Karma článku: 10.79 | Přečteno: 131 | Diskuse

Karel Trčálek

Fialova vláda by měla zvážit nařízení, kterým bude stanoveno, že se v Česku už žije líp!

ANO, bude líp! Pan premiér se opakovaně vyjádřil, že díky vládě se občanům žije už jen lépe a že téměř vše bylo vyřešeno. Tuto skutečnost je však nutné vtělit do vládního nařízení, neboť je smutné, že ne všichni občané to chápou

29.3.2024 v 8:16 | Karma článku: 18.86 | Přečteno: 236 | Diskuse
Počet článků 606 Celková karma 0.00 Průměrná čtenost 1347

Narodil jsem se 5. března 1975 v Brně, kde také žiji. Zajímám se o pravoslaví, filosofii, religionistiku, fotografování a literaturu. Politicky jsem demokratický levičák. Nenápadně jurodivý.

Kontakty:
- jaroslavpolak1975@gmail.com
- Twitter
- Facebook
- Flickr (fotografie)

Seznam rubrik

Oblíbené stránky

Oblíbené články

Oblíbené knihy

Co právě poslouchám

více

Smoljak nechtěl Sobotu v Jáchymovi. Zničil jsi nám film, řekl mu

Příběh naivního vesnického mladíka Františka, který získá v Praze díky kondiciogramu nejen pracovní místo, ale i...

Rejžo, jdu do naha! Balzerová vzpomínala na nahou scénu v Zlatých úhořích

Eliška Balzerová (74) v 7 pádech Honzy Dědka přiznala, že dodnes neví, ve který den se narodila. Kromě toho, že...

Pliveme vám do piva. Centrum Málagy zaplavily nenávistné vzkazy turistům

Mezi turisticky oblíbené destinace se dlouhá léta řadí i španělská Málaga. Přístavní město na jihu země láká na...

Velikonoce 2024: Na Velký pátek bude otevřeno, v pondělí obchody zavřou

Otevírací doba v obchodech se řídí zákonem, který nařizuje, že obchody s plochou nad 200 čtverečních metrů musí mít...

Kam pro filmy bez Ulož.to? Přinášíme další várku streamovacích služeb do TV

S vhodnou aplikací na vás mohou v televizoru na stisk tlačítka čekat tisíce filmů, seriálů nebo divadelních...