Jak zvládnout úzkost, strach či napětí tělesně ukotveným prožíváním
Snažíme se jich zbavit, bojovat s nimi či před nimi prchnout... všechno marné! – jsme přemoženi a je nám zle. Mnohdy netušíme, že nejúčinnější pomoc se objeví tehdy, když přestaneme prchat či bojovat, když se zastavíme.
Nutno podotknout, že reakce typu boj nebo útěk je ve své podstatě velice efektivní starobylou strategií chránící člověka před bezprostředním ohrožením. Jste-li v přímém fyzickém ohrožení života (někdo na vás útočí s nožem v ruce kupříkladu), patrně neuplatníte strategie, které zmíním níže, ale pokusíte se bojovat nebo utéct. Tělo vám v tom vydatně pomůže, protože strach vás napumpuje adrenalinem, svaly se napnou, vzroste vaše síla atd. Potíž je v tom, že se pravidelně dostáváme do situací, kdy se cítíme ohroženi, naše tělo reaguje zmíněným starobylým instinktivním způsobem, ale ten nelze využít (například když je ohrožena vaše pracovní pozice, patrně nepomůže, když holýma rukama zabijete šéfa). Nevybitá energie se v těle akumuluje, svaly tuhnou, jste v neustálém napětí, objeví se bolesti v zádech, v ramenou, vynoří se spousta psychosomatických potíží. Proto je velmi zdravé s těmito emocemi pracovat. Jednou z možných, velmi lineárních a většinou mužských, cest je přímé vybití této energie v posilovně, bušením do boxovacího pytle a podobně. Funguje to, zvláště u vzteku (což je mimochodem povětšinou převlečený strach, tedy reakce na nějaké ohrožení). Lze to doporučit a není k tomu co dodat. Já se ale nyní zaměřím na hlubší a intenzivnější práci s emocemi a s jejich odrazem v tělesném prožívání.
Nejprve uvedu příklad z praxe; stal se v době, kdy jsem v doléčovacím zařízení pracoval jako terapeut lidí závislých na alkoholu. Myslím, že vydá za celé stránky teorie:
Přišel jsem do práce a měl jsem na stole od odborného vedoucího vzkaz, že jedna klientka má velkou úzkost. Což byla pravda. Klientka byla plačtivá, naříkala, že jí ta úzkost trápí už druhý den, snažila se ji zahnat díváním na televizi, hovorem o ní, četbou, procházkou... Prostě udělala všechno možné, aby tu úzkost zahnala nebo před ní utekla. Bez úspěchu. Sedli jsme si tedy do mé pracovny, nabídl jsem jí čaj a papírové kapesníky (klasické zásady vytváření bezpečného prostředí) a poprosil jsem ji, aby mi popsala, kde v těle tu úzkost cítí. Řekla, že kolem žaludku a v nohou. Zeptal jsem se, kde ji cítí nejsilněji, řekla, že v nohou (mluvila o pnutí). Požádal jsem ji, ať se nyní soustředí jen na ten pocit v nohou. Během prvních minut se její stav ještě zhoršil – pocit v nohou byl téměř nesnesitelný, zhoršila se i úzkost. Celou dobu jsem klientku podporoval, aby u toho pocitu setrvala i když byl tak nepříjemný. Posléze došlo ke zlomu – dostavil se pocit úlevy, pnutí v nohou polevilo a s ním i ta příšerná úzkost. Zeptal jsem se, zda ještě cítí ten pocit, kolem žaludku – řekla, že ne, ten zmizel spolu s úzkostí. Klientka mi děkovala za to, jak jsem jí pomohl – ubezpečil jsem ji, že si pomohla především sama, já ji jen provázel. Zde je třeba poznamenat, že tato klientka už zná z léčeb autogenní trénink a je schopna si uvědomovat tělesné prožívání, což u lidí trpících závislostí není zase tak běžné. Proto to šlo tak hladce.
Na tomto příkladu bych rád demonstroval, jak účinná práce tohoto typu je. Dvoudenní úzkost provázená psychosomatickými symptomy a nespavostí pominula po necelých deseti minutách práce s pocity. Stejnou metodu může – a to bez nějaké hluboké průpravy, jen s trochou cviku – provádět skoro každý. Nejprve je ale nutné umět takto pracovat se svými vlastními pocity, než se pokusíte takto pomoci někomu jinému. Pokud zažíváte intenzivní úzkost nebo strach (a není to kvůli někomu s nožem v ruce...), zastavte se, přestaňte prchat, usaďte se do křesla nebo si lehněte a zjistěte, který pocit v těle vašemu stavu odpovídá. A pak se na ten pocit soustřeďte. Nejprve se (většinou) všechno ještě zhorší, ale pokud vytrváte a nepodlehnete nutkání utéct, dostaví se odměna v podobě úlevy – a můžete i dostat nějakou nečekanou zprávu, kterou s sebou váš strach či vaše úzkost nese.
Obdobným způsobem lze pracovat i s jinými emocemi, existují i techniky určené přímo k nalezení vnitřního smyslu emoce cestou tělesně ukotveného prožívání. Zájemcům vřele doporučuji knihu Focusing (autor Eugen T. Gendlin, vyd. Portál v roce 2003) či kurzy focusingu. Existují i stránky věnované této technice. Ale pro první seznámení se s prací s tělovými pocity postačí vaše první zpracování strachu či úzkosti způsobem, který jsem popsal. Technika je v zásadě jednoduchá, ale její zvládnutí, zvláště pak její první zvládnutí, zase tak jednoduché není, protože zastavit sílu prvotního impulsu a skutečně se zastavit vyžaduje hodně trpělivost a odvahy. V ideálním případě vás tím někdo provede, třeba psycholog, ale můžete k tomu přistoupit i z pozice samouka.
Hodně štěstí!
Snažíme se jich zbavit, bojovat s nimi či před nimi prchnout... všechno marné! – jsme přemoženi a je nám zle. Mnohdy netušíme, že nejúčinnější pomoc se objeví tehdy, když přestaneme prchat či bojovat, když se zastavíme.
Nutno podotknout, že reakce typu boj nebo útěk je ve své podstatě velice efektivní starobylou strategií chránící člověka před bezprostředním ohrožením. Jsme-li v přímém fyzickém ohrožení života (například na nás někdo útočí s nožem v ruce), patrně neuplatníme strategie, které zmíním níže, ale pokusíme se bojovat nebo utéct. Tělo nám v tom vydatně pomůže, protože strach nás napumpuje adrenalinem, svaly se napnou, vzroste naše síla atd. Potíž je v tom, že se pravidelně dostáváme do situací, kdy se cítíme ohroženi, naše tělo reaguje zmíněným starobylým instinktivním způsobem, ale ten nelze využít (například když je ohrožena naše pracovní pozice, patrně nepomůže, když holýma rukama zabijeme šéfa). Nevybitá energie se v těle akumuluje, svaly tuhnou, jsme v neustálém napětí, objeví se bolesti v zádech, v ramenou, vynoří se spousta psychosomatických potíží. Proto je velmi zdravé s těmito emocemi pracovat. Jednou z možných, velmi lineárních (a většinou mužských) cest je přímé vybití této energie v posilovně, bušením do boxovacího pytle a podobně. Funguje to, zvláště u vzteku (což je mimochodem povětšinou převlečený strach, tedy reakce na nějaké ohrožení). Lze to doporučit a není k tomu co dodat. Já se ale nyní zaměřím na hlubší a intenzivnější práci s emocemi a s jejich odrazem v tělesném prožívání.
Nejprve uvedu příklad z praxe; stal se v době, kdy jsem v doléčovacím zařízení pracoval jako terapeut lidí závislých na alkoholu. Myslím, že vydá za celé stránky teorie.
Přišel jsem do práce a měl jsem na stole od odborného vedoucího vzkaz, že jedna klientka má velkou úzkost. Což byla pravda. Klientka byla plačtivá, naříkala, že jí ta úzkost trápí už druhý den, snažila se ji zahnat díváním na televizi, hovorem o ní, četbou, procházkou... Prostě udělala všechno možné, aby tu úzkost zahnala nebo před ní utekla. Bez úspěchu. Sedli jsme si tedy do mé pracovny, nabídl jsem jí čaj a papírové kapesníky (klasické zásady vytváření bezpečného prostředí) a poprosil jsem ji, aby mi popsala, kde v těle tu úzkost cítí. Řekla, že kolem žaludku a v nohou. Zeptal jsem se, kde ji cítí nejsilněji, řekla, že v nohou (mluvila o pnutí). Požádal jsem ji, ať se nyní soustředí jen na ten pocit v nohou. Během prvních minut se její stav ještě zhoršil – pocit v nohou byl téměř nesnesitelný, zhoršila se i úzkost. Celou dobu jsem klientku podporoval, aby u toho pocitu setrvala i když byl tak nepříjemný. Posléze došlo ke zlomu – dostavil se pocit úlevy, pnutí v nohou polevilo a s ním i ta příšerná úzkost. Zeptal jsem se, zda ještě cítí ten pocit, kolem žaludku – řekla, že ne, ten zmizel spolu s úzkostí. Klientka mi děkovala za to, jak jsem jí pomohl – ubezpečil jsem ji, že si pomohla především sama, já ji jen provázel. Zde je třeba poznamenat, že tato klientka už znala z léčeb autogenní trénink a byla schopna si uvědomovat tělesné prožívání, což u lidí trpících závislostí není úplně běžné. Proto věděla, co po ní chci a šlo to tedy velmi hladce.
Na tomto příkladu bych rád demonstroval, jak účinná práce tohoto typu je. Dvoudenní úzkost provázená psychosomatickými symptomy a nespavostí pominula po necelých deseti minutách práce s pocity. Stejnou metodu může – a to bez nějaké hluboké průpravy, jen s trochou cviku – provádět skoro každý. Nejprve je ale nutné umět takto pracovat se svými vlastními pocity, než se člověk pokusí takto pomoci někomu jinému.
Pokud vás tedy postihne intenzivní úzkost nebo strach (a není to kvůli někomu s nožem v ruce!), zastavte se, přestaňte prchat, usaďte se do křesla nebo si lehněte a zjistěte, který pocit v těle vašemu stavu odpovídá. A pak se na ten pocit soustřeďte. Nejprve se (většinou) všechno ještě zhorší, ale pokud vytrváte a nepodlehnete nutkání utéct, dostaví se odměna v podobě úlevy – a můžete i dostat nějakou nečekanou zprávu, kterou s sebou váš strach či vaše úzkost nese.
Obdobným způsobem lze pracovat i s jinými emocemi, existují i techniky určené přímo k nalezení vnitřního smyslu emoce cestou tělesně ukotveného prožívání. Zájemcům vřele doporučuji knihu Focusing (autor Eugen T. Gendlin, vyd. Portál v roce 2003) či kurzy focusingu. Existují i stránky věnované této technice.
Technika je to v zásadě jednoduchá, ale její zvládnutí, zvláště pak její první zvládnutí, zase tak jednoduché není, protože zastavit sílu prvotního impulsu a setrvat u nepříjemného pocitu vyžaduje hodně trpělivost a odvahy. V ideálním případě tím člověka někdo provede, třeba psycholog, ale je možné s tím začít experimentovat i z pozice samouka.
Jaroslav POLÁK
Horizonty událostí (skica)
„Proč mě někdy nepozveš na návštěvu?“ zeptala se s lehce šibalským výrazem v její pěkné tváři a já si v té chvíli opravdu nebyl jist, jaké přísliby se za tou zdánlivě nevinnou otázkou mohou skrývat.
Jaroslav POLÁK
Její krásný oči (skica)
„Víš, že máš fakt krásný oči?“ řekl jsem. Bylo to banální, ale byla to pravda. Měla krásné hnědé oči s duhovkami připomínajícími letokruhy vzácných cizokrajných stromů.
Jaroslav POLÁK
Zamyšlení nad celníkem a farizejem
Biblické zamýšlení nad známým podobenstvím o upřímnému pokání výběrčího daní a sebestřednosti náboženského profesionála.
Jaroslav POLÁK
Názorové bujení
Každému se čas od času udělá názor. Takový člověk má většinou potřebu se vymáčknout, obvykle na veřejnosti. Zpravidla to není hezký pohled, ale dá se to taktně přejít.
Jaroslav POLÁK
Kratochvilné vyprávění
„Tak s tím těžkým ublížením na zdraví to bylo asi takhle,“ povídal ten chlápek poté, co jsem mu objednal slíbeného ferneta.
Další články autora |
Tři roky vězení. Soud Ferimu potvrdil trest za znásilnění, odvolání zamítl
Městský soud v Praze potvrdil tříletý trest bývalému poslanci Dominiku Ferimu. Za znásilnění a...
Studentky rozrušila přednáška psycholožky, tři dívky skončily v nemocnici
Na kutnohorské střední škole zasahovali záchranáři kvůli skupině rozrušených studentek. Dívky...
Takhle se mě dotýkal jen gynekolog. Fanynky PSG si stěžují na obtěžování
Mnoho žen si po úterním fotbalovém utkání mezi PSG a Barcelonou postěžovalo na obtěžování ze strany...
Školu neznaly, myly se v potoce. Živořící děti v Hluboké vysvobodili až strážníci
Otřesný případ odhalili strážníci z Hluboké nad Vltavou na Českobudějovicku. Při jedné z kontrol...
Prezident Petr Pavel se zranil v obličeji při střelbě ve zbrojovce
Prezident Petr Pavel se při střelbě na střelnici v uherskobrodské České zbrojovce, kam zavítal...
Biden nečekaně kývl na předvolební debatu. Kdykoli kdekoli, říká Trump
Americký prezident Joe Biden se v pátek nechal slyšet, že by chtěl do debaty se svým předchůdcem...
USA mění systém pomoci Ukrajině: už ne sklad, ale zbraně přímo ze zbrojovek
USA chystají dosud největší balík vojenské pomoci Ukrajině v přepočtu za více než 140 miliard...
VIDEO: Kdo nejlíp vříská? Soutěž v imitaci racků vyhrál malý chlapec
Devítiletý Cooper Wallace z britského Chesterfieldu v neděli vyhrál čtvrté mistrovství Evropy v...
Ukrajinci se snaží před bojem utéct do Rumunska, v řece mnozí najdou smrt
Tisíce Ukrajinců se od počátku ruské invaze pokusily překonat řeku Tisu na hranici s Rumunskem ve...
Specialista na controlling - HO, dovolená navíc #x4FEf
INDEX NOSLUŠ s.r.o.
Plzeňský kraj
nabízený plat:
40 000 - 50 000 Kč
- Počet článků 606
- Celková karma 0
- Průměrná čtenost 1349x
Kontakty:
- jaroslavpolak1975@gmail.com
- Flickr (fotografie)
Seznam rubrik
- Filosofování
- Společnost a politika
- Recenze
- Psychologie a terapie
- Poesie a próza
- Rozhovory
- Galerie
- Humor
- Osobní
- Nezařazené
Oblíbené knihy
- Miloslav Ransdorf: Není všem dnům konec
- Ludwig Wittgenstein: Filosofická zkoumání
- Principia Discordia
- Tomáš Baránek: Jak sbalit ženu 2.0
- Andrzej Sapkowski: Zmije
- Muammar Kaddáfí: Escape to Hell and Other Stories
- Boris Rafailov: C. G. Jung v zrcadle filosofie
- Jean Grondin: Úvod do hermeneutiky
- Don DeLillo: Bod Omega
- Nová dobrodružství Sherlocka Holmese
- The Words of Desmond Tutu
- ZEN 1-4 - Sborníky z přelomu 80. a 90. let
- Martin Buber: Temnota Boží
- Greg Egan: Axiomat
- Greg Egan: Město permutací
- Martin Oliva: Civilizace moravského paleolitu a mezolitu
- Radim Bělohrad: Osobní identita a její praktická hodnota
- Sierra Dawn: Písně větru
- Lucius Annaeus Seneca: Výbor z listů Luciliovi
- Ray Bradbury: Kaleidoskop a jiné povídky
- Jan Skácel: Básně II.
- Martin Heidegger: O pravdě a Bytí
- Joseph T. Hallinan: Proč děláme chyby
- Necronomicon podle Murahawy
- Jan XXIII.: Pacem in terris
- A. Mooreová, E. Ripleyová: Kapesní průvodce posmrtným životem
- V. V. Majakovskij: Vladimír Iljič Lenin
- Milena Hübschmannová: Můžeme se domluvit. Šaj pes dovakeras.
- William James: Pragmatismus-Nové jméno pro staré způsoby myšlení
- Jozef Karika: Na smrť
- David Flusser: Ježíš
- G. W. F. Hegel: Fenomenologie ducha
- Ray Bradbury: Zen a umění psát
- Darrell Schweitzer: Každý z nás je legenda
- Sv. Jan od Kříže: Výstup na horu Karmel
- Haroun Tazieff: Schůzky s ďáblem
- Georgij Valentinovič Plechanov: O úloze osobnosti v dějinách
- Richard A. Lippa: Pohlaví - Příroda a výchova
- Clifford D. Simak: Město
- Ľuboš Blaha: Matrix kapitalizmu - Blíži sa revolúcia?
- William S. Burroughs: Nahý oběd / Nova Express
- Vítězslav Gardavský: Bůh není zcela mrtev
- The Gathas of Zarathustra: Hymns in Praise of Wisdom
- Wilhelm Weischedel: Zadní schodiště filosofie
- Klára Látalová: Bipolární afektivní porucha
Co právě poslouchám
- the Pogues - a Pair of Brown Eyes - psychedelický irský punk!
- Maanam
- Lyapis Trubetskoy
- The H. P. Lovecraft Historical Society - A Very Scary Solstice
- Пикник
- Jablkoň
- Muzaiko - Esperanta Retradio
- Master's Hammer - Vracejte konve na Místo
- Hungry Ghosts - I Don't Think About You Anymore But, ...
- Dimmu Borgir
- Česká velvyslankyně v Sýrii: Je tohle ještě žurnalistika?
- Diablo Swing Orchestra
- Lače manuša
- Majk Spirit
- Deva Premal
- Cartel de Santa
Oblíbené stránky
- Ray Caesar -galerie magického, barokně laděného surrealismu
- Zdzislaw Beksinski (1929-2005) - galerie výjimečného umělce!
- STREET ART UTOPIA 106 of the most beloved Street Art Photos
- Václav Klaus Looking at Things
- The Monster Engine - Realistické podoby dětských kreseb!
- Astronaut v moři - nabídka kvalitní nekomerční literatury!
- P3RSP3CTIV3 - úžasný krátký retrocyberpunkový film!
- Petice a manifest na ochranu křoví
- Olia Pishchanska - Úžasné atmosférické konceptuální fotografie
Oblíbené články
- 24 znamení, že se celá Amerika začíná podobat Detroitu
- dopsáno: Jaroslav Polák: Poznámky k Humově teorii kauzality
- Café Zapatista - Nabídka Anarchistického černého kříže
- File Sharing Is Now an Official Religion In Sweden
- Luboš Dvořák: Církevní restituce – řekněme hlasitě - nejde to!
- Gerald Celente: EU se zhroutí v 90 dnech
- Demence českého národa (Český národ je plný nenávistných idiotů)
- Roman Sikora: Co všechno jsme zapomněli - BRILANTNÍ ČLÁNEK!
- Jan Macháček: Statisíce měsíčně pro poradce a kapitalismus
- Co je ACTA? Dokonale shrnující a velmi depresivní video.
- Pravičáci jsou méně inteligentní než levičáci, zjistila studie
- Athens, the long night of February 12: “burning and looting..."
- Jak to skutečně bylo s romskou stranou a uprchlým pokladníkem
- Zemědělství umírá jako sociální výdobytky naší země
- Piotr Czerski: My, děti Sítě
- Jan Keller: Společnost nesouměřitelnosti - přednáška na YouTube
- Cesty, které vedou do záhuby - zamyšlení Fidela Castra
- Slyšeli jste to? Bohatí Romové berou dávky. Psali to v Právu!
- Téměř polovina Američanů má potíž vydělat na základní životní...
- Normalizace tu ještě neskončila, tvrdí historik Michal Pullmann
- Ondřej Lánský: Kdo zneužívá sociální dávky?
- Die Welt varuje před návratem komunistů, tvrdí čeští lháři
- Masová privatizace přivedla postkomunistické země na mizinu
- V Česku začínají řádit profesionální tuneláři
- Jak Obama ví - Zamyšlení Fidela Castra, 27. dubna 2012
- Ivan Štampach: Ekonomie se zbláznila - Deník Referendum
- Místo, kde se v bolestech rodí český bulvár
- František Nevařil: Hospodaření zločinných komunistů
- Jsme v prdeli.Klus,Xindl X,Koller a Poláková veršují o politice
- Slavoj Žižek: Zahraňme se před zachránci
- Pavel Novák: Den daňové svobody prizmatem nejen ČRo
- Miloslav Ransdorf: Husovo odvolání ke Kristu
- Ožebračování těch nejpotřebnějších
- Tribun: Mlhy nad Sýrií
- Křesťané proti zákonu o církevním majetku
- Karel Dolejší: Atentát na svatýho Václava, čili Netopýr
- Přetrhnutý lístek zavedeným stranám nijak neuškodí
- Pavla Kopecká: Bibli spálit, korán taky (?)
- Vladimír Kapal: U Ratha nejde o sedm milionů, ale o 260 miliard
- Ivan Štampach: Dnešní vánoce
- Jaroslav Achab Haidler: Ježíšek u Jobů
- Jan Čulík: O Palachovi a lidech, co se upalují dnes
- Unuděný flákání vyrůstá na troskách střední třídy
- Dr. Jusuf Al-Qaradawi: Kultura tolerance v islámu
- Jak vyrobit dezinformaci aneb romské děti chtějí žít z dávek
- David Corn, John Pilger: Kanonizovaná baronesa, krvavý Pol Pot