Klávesové zkratky na tomto webu - základní
Přeskočit hlavičku portálu

...jako i my odpouštíme našim viníkům.

4. 05. 2016 21:53:10
Úvaha zejména pro křesťany: Co takhle třeba odpustit minulorežimním komunistům křivdy, jichž se na vás dopustili? Je to kacířská nebo naopak křesťanská myšlenka?

Nejsem obhájcem minulého režimu a už vůbec ne nostalgikem, který v něm vidí cosi na způsob ztraceného ráje. Nejsem sice ani hlasatelem teze o jakési jednolité, nediferencované době temna, v níž bylo úplně všechno špatně, nicméně jsem si vědom, že hodně toho špatně bylo a že zvláště věřící lidé se často stávali obětí nejrůznějších forem útlaku či přinejmenším šikany.

Někteří z nich dodnes v srdci nesou (a dalším generacím předávají) velikou a z psychologického hlediska zcela oprávněnou zlobu za utrpěné křivdy. Tohle si necucám z prstu - je to výsledek dlouhodobé zkušenosti s reakcemi křesťanů, přijde-li řeč na prakticky jakékoli téma nějak související s minulým režimem nebo případně s mým radikálně levicovým politickým postojem (zloba způsobená těmito křivdami mimo jiné leckdy způsobuje, že bez ohledu na to, jak hlasitě se distancuji od teorie a praxe minulého režimu, není kvůli emocím žádná diskuse možná).

Mimochodem: Přestože mi bylo v v listopadu 89 necelých patnáct let, také jsem zažil a dodnes v sobě nesu jednu nepříjemnou křivdičku ze strany režimu, byť se samozřejmě ani zdaleka nemůže rovnat křivdám, které zažili v padesátých letech nebo v normalizační době dospělí lidé. Píši to proto, abych dal najevo, že vím, jak hluboko pod kůži se takové věci dokáží zarýt.

Ale znovu a znovu se v duchu ptám: Musí to tak být? Musí být kupříkladu Miloš Jakeš v myslích křesťanů i dnes být nenáviděným symbolem zvůle, nebo je možné mu odpustit a nahlížet na něj jako na smutného a osamělého starého pána, který konec konců možná také potřebuje někoho, kdo by jej bezpodmínečně přijal jako lidskou bytost a ne jako symbol (ať už jako symbol útlaku nebo symbol ztraceného ráje)?

Můžeme namítnout: Odpustili bychom jim, kdyby se omluvili, kdyby se káli za křivdy, které způsobili, atd. Nicméně v Modlitbě Páně vyznívá verš „Odpusť nám naše viny, jako i my odpouštíme našim viníkům.” zcela bezpodmínečně. Není tam žádný upřesňující dovětek, který by odpuštění podmiňoval pokáním viníků nebo čímkoli jiným. Stejně tak Ježíš neříká "Milujte své nepřátele, až se vám omluví." A nikde Ježíš neříká, že se to týká jen případů, kdy je takové odpuštění snadné. Láska k nepříteli je nesnadná věc už jaksi z principu.

V této souvislosti je třeba podotknout, že odpustit neznamená zapomenout. Odpustit znamená pamatovat si a přesto již nechovat v srdci zlobu a zášť.

Je mi naprosto jasné, že takové odpuštění rozhodně snadné není, ale Ježíš po svých následovnících snadné věci povětšinou nežádá. Jsem ale přesvědčen, že - s pomocí Boží - je takové odpuštění možné, protože jinak by to po nás přece Pán Bůh nechtěl.

Autor: Jaroslav A. Polák | středa 4.5.2016 21:53 | karma článku: 20.65 | přečteno: 912x

Další články blogera

Jaroslav A. Polák

Computer Chess – pozvání do subžánru numblecore

Mám rád podivné a bláznivé filmy, zvláště pokud jsou inteligentní a rafinované. Snímek Computer Chess (2013) k nim bezesporu patří jak svým námětem, tak zpracováním.

17.1.2017 v 18:37 | Karma článku: 10.14 | Přečteno: 258 | Diskuse

Jaroslav A. Polák

Sorry, děcka, ale pro vás ten sen není… (zamyšlení nad filmem Rich Hill)

Dokumentární film Rich Hill, mapující život tří dospívajících kluků z ukázkového Zapadákova na americkém Středozápadě, klade závažnou otázku: Má dnes ještě smysl mluvit o „americkém snu“?

16.1.2017 v 19:24 | Karma článku: 13.71 | Přečteno: 766 | Diskuse

Jaroslav A. Polák

Loučení se s prací na elektrošroťáku (text a fotky)

Po roce končím své angažmá coby dělník recyklace elektroodpadu a vydávám se na další cestu. To je dobrá příležitost k (nejen) fotografické rekapitulaci.

28.12.2016 v 21:06 | Karma článku: 21.22 | Přečteno: 958 | Diskuse

Jaroslav A. Polák

Zážitková spiritualita...

Zážitek je v současné době stejně lukrativní komoditou, jako věc, a není tudíž divu, že lidé dnes tolik kladou důraz na zážitek i v souvislosti se spiritualitou či vírou. Nicméně se často jedná o druh modloslužebnictví.

25.12.2016 v 19:41 | Karma článku: 12.14 | Přečteno: 672 | Diskuse

Další články z rubriky Ostatní

Jana Slaninová

Kilo a půl kočičího? Ano, prosím

Můžu být vorvaná jak předvolební plakát, ale jak si dám kilo a půl kočičího, jsem v relaxačním modu. Zejména napětí šíje a smrtelná únava z lidí, opadají. Motorek mi jede v náručí a tlapky mi masírují hrudník v rytmu srdce.

24.3.2017 v 18:19 | Karma článku: 0.00 | Přečteno: 22 | Diskuse

Karel Trčálek

Islamistický teror vstupuje do nové fáze. Máme se na co těšit!

Putin sice odmítá spojovat terorismus s islámem, ale kdo ještě věří Putinovi? To už můžeme dát raději za pravdu londýnskému starostovi, že teror patří k velkoměstům stejně tak, jako třeba patří k domině bič

24.3.2017 v 17:41 | Karma článku: 6.96 | Přečteno: 184 | Diskuse

Milan Šupa

Žijeme ve svobodě, nebo v kapitalismu se socialistickou tváří?

Na současném kapitalismu středoevropského typu leží temný stín socialismu. Je totiž až fascinující, jak se historie opakuje. Neboť pokud jsme v minulosti byli vazaly východu, dnes jsme vazaly západu.

24.3.2017 v 15:15 | Karma článku: 14.47 | Přečteno: 327 | Diskuse

Luděk Kratochvíl

18.3.1921 je podepsán Rižský mír ... závěr

...... mír, který ukončuje více jak dvouletý konflikt se souběžně probíhající s občanskou válkou v Rusku, odehrávající se mezi Polskem a RSFSR, dvěma státy, vzniklými v letech 1917 a 1918.

24.3.2017 v 13:44 | Karma článku: 8.71 | Přečteno: 201 | Diskuse

Jana Slaninová

Skončíme nemrtví/mrtví v klecích a v igelitech?

Izolovat, separovat, oddělit... V době propojení světa technologiemi, kdy je vidno z jedné polokoule na druhou až do talíře sobě navzájem, děje se oddělování lidí. Strachem.

24.3.2017 v 12:54 | Karma článku: 10.88 | Přečteno: 406 | Diskuse
Počet článků 577 Celková karma 0.00 Průměrná čtenost 1150

Narodil jsem se 5. března 1975 v Brně, kde také žiji. Zajímám se o filosofii, religionistiku, fotografování a literaturu. Jsem sluníčkář a pravdoláskař. Politicky se hlásím k neautoritářské marxistické levici, duchovně k liberálnímu křesťanství, inspirují mě ale také směry jako judaismus či zen. Z historických osobností ctím najmě proroka Zarathuštru, Sókrata, Ježíše Nazaretského, Immanuela Kanta, Karla Marxe, Karla Čapka a Carla Sagana.

Jsem členem Českobratrské církve evangelické. Nejsem členem žádné politické strany.


Kontakty:
- jaroslavpolak1975@gmail.com
- Twitter
- Facebook
- Flickr (fotografie)

Seznam rubrik

Oblíbené stránky

Oblíbené články

Oblíbené knihy

Co právě poslouchám

Napište mi

Vzkaz autorovi


Zbývá 1000 znaků.


Toto opatření slouží jako ochrana proti webovým robotům.
Při zapnutém javaskriptu se pole vyplní automaticky.


více


Najdete na iDNES.cz

mobilní verze
© 1999–2017 MAFRA, a. s., a dodavatelé Profimedia, Reuters, ČTK, AP. Jakékoliv užití obsahu včetně převzetí, šíření či dalšího zpřístupňování článků a fotografií je bez souhlasu MAFRA, a. s., zakázáno. Provozovatelem serveru iDNES.cz je MAFRA, a. s., se sídlem
Karla Engliše 519/11, 150 00 Praha 5, IČ: 45313351, zapsaná v obchodním rejstříku vedeném Městským soudem v Praze, oddíl B, vložka 1328. Vydavatelství MAFRA, a. s., je členem koncernu AGROFERT.