Znovuobjevení křesťanství
„Angela Merkel měla pravdu, když řekla, že “náš problém není příliš mnoho islámu, ale příliš málo křesťanství”. Zároveň konec křesťanství jako “všeobecné normy” může znamenat znovuobjevení křesťanství jako radikální a kreativní alternativy k nudnému a bezcílnému mainstreamu.“ Alexandr Flek
Křesťanství jako všeobecná norma skutečně již přestává odpovídat většinové evropské realitě. Jsou země, kde ještě přetrvává relativně vliv politického křesťanství v podobě římského katolicismu (například v Polsku), ale i tam lze u mladé generace sledovat pokles zájmu.
Otázkou zní, co vlastně mínit onou „všeobecnou normou“ – já ji vnímám do značné míry jako identickou s křesťanstvím jako ideologií, jejímž účelem je ospravedlňovat sociálně-ekonomický status quo, tedy určitou třídní strukturu společnosti. V tomto směru bylo křesťanství využito, či spíše zneužito, v nejvyšší míře během feudalismu, ale i kapitalismu dokáže vcelku dobře posloužit. Zde však má tvrdou konkurenci v podobě (neo)liberalismu spojeného s ideologií amerického snu a v poslední době se znovu vynořujícího nacionalismu (který ale dobře souzní s některými proudy křesťanského konzervatismu). A právě tváří v tvář neoliberalismu a nacionalismu se může projevit radikální a subversivní síla křesťanství (ve smyslu evangelijní zvěsti) nikoli jako ideologie, ale jako kritiky ideologie, nikoli jako teorie společnosti, ale jako zájmu o každou individuální lidskou bytost.
Křesťanství má, co se poselství i osudu týče, leccos společného s marxismem. Obě myšleny jsou v jádru rovnostářské, sdílejí myšlenku, že poslední budou první, obě myšlenky byly od počátku radikální a obě se nakonec staly ideologiemi, které si zachovaly určité vnější charakteristiky, ale posloužily k legitimizaci moci mocných a bezmoci bezmocných. Současně jsou zde důležité rozdíly: Marxismus je humanistický, tj. zaměřený s ohledem na lidstvo jako celek, křesťanství je ve svém původním smyslu hoministické (zde užívám terminologii českého filosofa Vítězslava Gardavského), tj. zaměřené na každou individuální lidskou bytost v její jedinečnosti. Marxismus je politická filosofie, křesťanství je existenciální apel. Jak ukazuje teologie osvobození, oboustranně plodné spojení obou je možné a přínosné.
Radikální a subversivní síla křesťanství spočívá zejména v tom, že uvěříme-li v jednoho Boha (což je existenciální rozhodnutí) a v to, že se přiznal k Ježíši Kristu, nic kromě Pánaboha a bližního (což je z praktického pohledu totéž, protože skrze bližního Pánaboha poznáváme) nám nemusí, a nemělo by, být svaté. Svatý, tj. oddělený k uctívání, je jen a pouze Bůh. Starověcí Židé byli svobodni od bohů, u kterých bylo v tehdejší době třeba zajišťovat si přízeň a služby spadající do jejich kompetence (déšť, úrodu, vítězství v boji apod.), a byli svobodni od vládců, kteří sami sebe za bohy označovali.
Stejně tak subversivní a osvobozující byla síla prvotního křesťanství, které s konečnou platností rozšířilo ideje judaismu na celé lidstvo a zrušilo hranice mezi pány a otroky, muži a ženami, prvními a posledními. Jsou-li si před Bohem všichni rovni, pak císař je jen člověk, který se z Božího dopuštění dostal k moci, nikoli však bůh, před kterým bychom se měli klanět. Nebo padnout na zadek.
Posléze bylo křesťanství použito jako nástroj k legitimizaci moci a ztratilo velkou část své síly, i když pod povrchem stále žil ten nespoutaný duch vnitřní svobody, který čas od času probublal na povrch v podobě obrodných proudů - například valdenských, husitů a reformátorů.
V evropském kulturním prostoru křesťanství coby nástroj legitimizace moci skončilo - doufejme, že už definitivně. Proto se nyní již opět můžeme přiznat k Pánubohu, Ježíši Kristu a k bližnímu a odmítnout všechny modly – ať už jsou z kamení, dřeva, papíru, bitů nebo masa a kostí.
Uznat Boha a jen Boha jako svatého znamená nepokládat za svatý žádný lidský výtvor. Nepadnout na zadek před mocnými tohoto světa, ať už jsou to králové, prezidenti, diktátoři, církevní hodnostáři, náboženští vůdci a guruové, a stejně tak lidé úspěšní v lidských očích – sportovci, umělci a jiné celebrity, nedojímat se nad vlajkami, hymnami a dalšími státními symboly, nepokládat za svaté hranice, národy, kultury. To všechno je dílo lidských rukou a jako takové je to pomíjivost a honba za větrem.
Ano, i lidé, které pokládáme za „svaté“ jsou jen dílem lidských rukou – ať už svých vlastních, nebo okolí, které je vytvořilo. Císař je svatý, jako lidská bytost, ale ne kvůli své roli. Jeho role svatá není. Totéž platí pro „císaře“ současné. Mocné a úspěšné tohoto světa můžeme respektovat (dát císaři, co je císařovo), ale věříme-li v Boha, víme, že nejsou hodnotnější kterákoli jiná lidská bytost. Ježíš zemřel za hříchy mocných i bezmocných a byl vzkříšen do nového života, do věčného Království Božího, v němž úspěch či neúspěch v našem pomíjivém světě nehraje vůbec žádnou roli.
Víra ve vzkříšení a život budoucího věku znamená, jak píše Hans Küng ve své knize Věčný život, že mocní tohoto světa si nemohou trvale zajistit své nadřazené postavení, dokonce ani ve svých přepychových hrobkách oddělených od hrobů plebejských.
Není to útěšná iluze, je to memento. Království Boží není jen budoucím příslibem, je skrytě mezi námi, a chovat se k bližnímu, každému bližnímu, jako k občanu tohoto Království, uvědomovat si, že trpící bližní je Pánbůh v nesnázích, znamená hledat a nalézat Boha - a je to to jediné bohatství, které si do Království vezmeme. Nedávno jsem po dlouhé době opět shlédl snímek Občan Kane a hodně jsem rozjímal o tom, co si do Království vezme jeho hlavní hrdina, který si na tomto světě vystavěl vskutku monumentální pomník. Patrně jen vzpomínku na sáňky z dětství…
Má smysl přestat se klanět modlám (a někteří lidé jsou schopni učinit modly ze sebe samých, viz zmíněný Občan Kane) a milovat Boha a bližního svého, protože všechno ostatní je jen polní tráva, která bude zítra hozena do pece. K tomu se Pánbůh přizná, ne k pomníkům, které jsme vystavěli sobě či druhým.
Ostatně všimněme si, že nejen Pánaboha ve skutečnosti zajímá něco jiného než to, po čem lidé prahnou. Ve filmové teorii se používá (Alfredem Hitchcockem zpopularizovaný) výraz „MacGuffin“ pro objekt, který je motivací hrdinů příběhu, a který ve skutečnosti není zajímavý pro publikum. To daleko více zajímají vztahy mezi postavami a způsob, jak řeší problémy, než „svatý grál“, za nímž se ženou. V dobrém příběhu slouží MacGuffin k nastartování zápletky a pak ustoupí do pozadí, protože tvůrce dobrého příběhu ví, že čtenář či divák chce postavy, s nimiž se může ztotožnit, a ne to, o co se perou. Stejně tak Pánaboha zajímáme my jako jedinečné lidské bytosti, a ne naše honba za větrem.
Uvědomění si této skutečnosti je velmi osvobozující. Naší povinností je milovat Boha a bližního svého jako sebe sama, nikoli dosáhnout světského úspěchu. Naším právem je neklanět se lidským výtvorům a před nikým nepadat na zadek. A vždy si musíme pokorně uvědomovat, že jsme všichni zhřešili, jsme daleko od Boží slávy a přesto nás Pánbůh nezavrhl. Ani jednoho. Díky tomu můžeme mít rádi druhé i s jejich chybami, ctít lidskou důstojnost v sobě i v druhých a být svobodní – a stateční, když je třeba.
MacGuffinem evangelií jsme my všichni, hlavním hrdinou je Bůh. MacGuffin evangelií je jediný MacGuffin, na který je celou dobu kladen důraz, a přesto to příběhu neuškodilo. Dopadlo to dobře. Dopadne to dobře. Ale ještě nás čeká spousta zápletek.
Jaroslav POLÁK
Horizonty událostí (skica)
„Proč mě někdy nepozveš na návštěvu?“ zeptala se s lehce šibalským výrazem v její pěkné tváři a já si v té chvíli opravdu nebyl jist, jaké přísliby se za tou zdánlivě nevinnou otázkou mohou skrývat.
Jaroslav POLÁK
Její krásný oči (skica)
„Víš, že máš fakt krásný oči?“ řekl jsem. Bylo to banální, ale byla to pravda. Měla krásné hnědé oči s duhovkami připomínajícími letokruhy vzácných cizokrajných stromů.
Jaroslav POLÁK
Zamyšlení nad celníkem a farizejem
Biblické zamýšlení nad známým podobenstvím o upřímnému pokání výběrčího daní a sebestřednosti náboženského profesionála.
Jaroslav POLÁK
Názorové bujení
Každému se čas od času udělá názor. Takový člověk má většinou potřebu se vymáčknout, obvykle na veřejnosti. Zpravidla to není hezký pohled, ale dá se to taktně přejít.
Jaroslav POLÁK
Kratochvilné vyprávění
„Tak s tím těžkým ublížením na zdraví to bylo asi takhle,“ povídal ten chlápek poté, co jsem mu objednal slíbeného ferneta.
Další články autora |
Tři roky vězení. Soud Ferimu potvrdil trest za znásilnění, odvolání zamítl
Městský soud v Praze potvrdil tříletý trest bývalému poslanci Dominiku Ferimu. Za znásilnění a...
Studentky rozrušila přednáška psycholožky, tři dívky skončily v nemocnici
Na kutnohorské střední škole zasahovali záchranáři kvůli skupině rozrušených studentek. Dívky...
Takhle se mě dotýkal jen gynekolog. Fanynky PSG si stěžují na obtěžování
Mnoho žen si po úterním fotbalovém utkání mezi PSG a Barcelonou postěžovalo na obtěžování ze strany...
Školu neznaly, myly se v potoce. Živořící děti v Hluboké vysvobodili až strážníci
Otřesný případ odhalili strážníci z Hluboké nad Vltavou na Českobudějovicku. Při jedné z kontrol...
Prezident Petr Pavel se zranil v obličeji při střelbě ve zbrojovce
Prezident Petr Pavel se při střelbě na střelnici v uherskobrodské České zbrojovce, kam zavítal...
Má přejít česká ekonomika na válečný režim? Doba míru je pryč, říká Pojar
Vysíláme Britský premiér Rishi Sunak nedávno oznámil, že jeho vláda uvede zbrojní průmysl do válečného...
Každý druhý učitel v Německu zažívá ve třídách násilí. Brutalita na školách roste
Premium Německý učitel se stává docela riskantní profesí. Násilí se stává stále běžnější částí vyučování a...
Biden nečekaně kývl na předvolební debatu. Kdykoli kdekoli, říká Trump
Americký prezident Joe Biden se v pátek nechal slyšet, že by chtěl do debaty se svým předchůdcem...
USA mění systém pomoci Ukrajině: už ne sklad, ale zbraně přímo ze zbrojovek
USA chystají dosud největší balík vojenské pomoci Ukrajině v přepočtu za více než 140 miliard...
Prodej bytu 2+1, 57m2, Residence Ayamar, Vera playa
Vera playa, Almería, Španělsko
3 070 130 Kč
- Počet článků 606
- Celková karma 0
- Průměrná čtenost 1349x
Kontakty:
- jaroslavpolak1975@gmail.com
- Flickr (fotografie)
Seznam rubrik
- Filosofování
- Společnost a politika
- Recenze
- Psychologie a terapie
- Poesie a próza
- Rozhovory
- Galerie
- Humor
- Osobní
- Nezařazené
Oblíbené knihy
- Miloslav Ransdorf: Není všem dnům konec
- Ludwig Wittgenstein: Filosofická zkoumání
- Principia Discordia
- Tomáš Baránek: Jak sbalit ženu 2.0
- Andrzej Sapkowski: Zmije
- Muammar Kaddáfí: Escape to Hell and Other Stories
- Boris Rafailov: C. G. Jung v zrcadle filosofie
- Jean Grondin: Úvod do hermeneutiky
- Don DeLillo: Bod Omega
- Nová dobrodružství Sherlocka Holmese
- The Words of Desmond Tutu
- ZEN 1-4 - Sborníky z přelomu 80. a 90. let
- Martin Buber: Temnota Boží
- Greg Egan: Axiomat
- Greg Egan: Město permutací
- Martin Oliva: Civilizace moravského paleolitu a mezolitu
- Radim Bělohrad: Osobní identita a její praktická hodnota
- Sierra Dawn: Písně větru
- Lucius Annaeus Seneca: Výbor z listů Luciliovi
- Ray Bradbury: Kaleidoskop a jiné povídky
- Jan Skácel: Básně II.
- Martin Heidegger: O pravdě a Bytí
- Joseph T. Hallinan: Proč děláme chyby
- Necronomicon podle Murahawy
- Jan XXIII.: Pacem in terris
- A. Mooreová, E. Ripleyová: Kapesní průvodce posmrtným životem
- V. V. Majakovskij: Vladimír Iljič Lenin
- Milena Hübschmannová: Můžeme se domluvit. Šaj pes dovakeras.
- William James: Pragmatismus-Nové jméno pro staré způsoby myšlení
- Jozef Karika: Na smrť
- David Flusser: Ježíš
- G. W. F. Hegel: Fenomenologie ducha
- Ray Bradbury: Zen a umění psát
- Darrell Schweitzer: Každý z nás je legenda
- Sv. Jan od Kříže: Výstup na horu Karmel
- Haroun Tazieff: Schůzky s ďáblem
- Georgij Valentinovič Plechanov: O úloze osobnosti v dějinách
- Richard A. Lippa: Pohlaví - Příroda a výchova
- Clifford D. Simak: Město
- Ľuboš Blaha: Matrix kapitalizmu - Blíži sa revolúcia?
- William S. Burroughs: Nahý oběd / Nova Express
- Vítězslav Gardavský: Bůh není zcela mrtev
- The Gathas of Zarathustra: Hymns in Praise of Wisdom
- Wilhelm Weischedel: Zadní schodiště filosofie
- Klára Látalová: Bipolární afektivní porucha
Co právě poslouchám
- the Pogues - a Pair of Brown Eyes - psychedelický irský punk!
- Maanam
- Lyapis Trubetskoy
- The H. P. Lovecraft Historical Society - A Very Scary Solstice
- Пикник
- Jablkoň
- Muzaiko - Esperanta Retradio
- Master's Hammer - Vracejte konve na Místo
- Hungry Ghosts - I Don't Think About You Anymore But, ...
- Dimmu Borgir
- Česká velvyslankyně v Sýrii: Je tohle ještě žurnalistika?
- Diablo Swing Orchestra
- Lače manuša
- Majk Spirit
- Deva Premal
- Cartel de Santa
Oblíbené stránky
- Ray Caesar -galerie magického, barokně laděného surrealismu
- Zdzislaw Beksinski (1929-2005) - galerie výjimečného umělce!
- STREET ART UTOPIA 106 of the most beloved Street Art Photos
- Václav Klaus Looking at Things
- The Monster Engine - Realistické podoby dětských kreseb!
- Astronaut v moři - nabídka kvalitní nekomerční literatury!
- P3RSP3CTIV3 - úžasný krátký retrocyberpunkový film!
- Petice a manifest na ochranu křoví
- Olia Pishchanska - Úžasné atmosférické konceptuální fotografie
Oblíbené články
- 24 znamení, že se celá Amerika začíná podobat Detroitu
- dopsáno: Jaroslav Polák: Poznámky k Humově teorii kauzality
- Café Zapatista - Nabídka Anarchistického černého kříže
- File Sharing Is Now an Official Religion In Sweden
- Luboš Dvořák: Církevní restituce – řekněme hlasitě - nejde to!
- Gerald Celente: EU se zhroutí v 90 dnech
- Demence českého národa (Český národ je plný nenávistných idiotů)
- Roman Sikora: Co všechno jsme zapomněli - BRILANTNÍ ČLÁNEK!
- Jan Macháček: Statisíce měsíčně pro poradce a kapitalismus
- Co je ACTA? Dokonale shrnující a velmi depresivní video.
- Pravičáci jsou méně inteligentní než levičáci, zjistila studie
- Athens, the long night of February 12: “burning and looting..."
- Jak to skutečně bylo s romskou stranou a uprchlým pokladníkem
- Zemědělství umírá jako sociální výdobytky naší země
- Piotr Czerski: My, děti Sítě
- Jan Keller: Společnost nesouměřitelnosti - přednáška na YouTube
- Cesty, které vedou do záhuby - zamyšlení Fidela Castra
- Slyšeli jste to? Bohatí Romové berou dávky. Psali to v Právu!
- Téměř polovina Američanů má potíž vydělat na základní životní...
- Normalizace tu ještě neskončila, tvrdí historik Michal Pullmann
- Ondřej Lánský: Kdo zneužívá sociální dávky?
- Die Welt varuje před návratem komunistů, tvrdí čeští lháři
- Masová privatizace přivedla postkomunistické země na mizinu
- V Česku začínají řádit profesionální tuneláři
- Jak Obama ví - Zamyšlení Fidela Castra, 27. dubna 2012
- Ivan Štampach: Ekonomie se zbláznila - Deník Referendum
- Místo, kde se v bolestech rodí český bulvár
- František Nevařil: Hospodaření zločinných komunistů
- Jsme v prdeli.Klus,Xindl X,Koller a Poláková veršují o politice
- Slavoj Žižek: Zahraňme se před zachránci
- Pavel Novák: Den daňové svobody prizmatem nejen ČRo
- Miloslav Ransdorf: Husovo odvolání ke Kristu
- Ožebračování těch nejpotřebnějších
- Tribun: Mlhy nad Sýrií
- Křesťané proti zákonu o církevním majetku
- Karel Dolejší: Atentát na svatýho Václava, čili Netopýr
- Přetrhnutý lístek zavedeným stranám nijak neuškodí
- Pavla Kopecká: Bibli spálit, korán taky (?)
- Vladimír Kapal: U Ratha nejde o sedm milionů, ale o 260 miliard
- Ivan Štampach: Dnešní vánoce
- Jaroslav Achab Haidler: Ježíšek u Jobů
- Jan Čulík: O Palachovi a lidech, co se upalují dnes
- Unuděný flákání vyrůstá na troskách střední třídy
- Dr. Jusuf Al-Qaradawi: Kultura tolerance v islámu
- Jak vyrobit dezinformaci aneb romské děti chtějí žít z dávek
- David Corn, John Pilger: Kanonizovaná baronesa, krvavý Pol Pot