Paul Radin: Trickster – Mýtus o Šibalovi (recenze)

Přestože je postava Trickstera-Šibala jednou z nejarchaičtějších a nejdůležitějších božích forem, není jí v Česku věnována pozornost, jíž by si zasloužila. Dokonce ani překladové literatury se příliš nedostává. Oceňuji proto nakladatelství Dobra, které v roce 2005 vydalo klasické dílo amerického etnologa Paula Radina "Trickster", doplněné o (velmi hodnotné) studie Karla Kerényiho a C. G. Junga.

Vzhledem k tomu, jak je Trickster-Šibal českými badateli opomíjen (jen se pokuste najít nějakou monografii o Hloupém Honzovi či o masopustu!), nezbývá, než čerpat odbornou inspiraci v knihách, jež se zabývají podobami Šibalského boha v podání jiných národů. Ovšem ani překladové literatury se příliš nedostává. Oceňuji proto nakladatelství Dobra, které v roce 2005 vydalo klasické dílo amerického etnologa Paula Radina "Trickster", doplněné o (velmi hodnotné) studie Karla Kerényiho a C. G. Junga. Rovněž potěšitelný je překlad, jehož se ujal kultovní brněnský šaman (jenž ovšem posléze "dezertoval" k zenu) Gato aka Martin Pelčák.
Jádrem knihy je důkladně komentovaný winnebagský mýtus o Šibalovi, díky němuž se nám dostává látky ve velmi archaické a syrové podobě. Autor jej dále srovnává s dalšími indiánskými mýtickými cykly a dle mého názoru se snaží až příliš násilně oddělit roli Blázna od role Kulturního hrdiny, jenž podle jeho názoru k Šibalovi původně nepatří. Osobně se domnívám, že tato role k Šibalovi patří, protože právě touto jí se završuje cesta Tricksterovy individuace. Připouštím, že role Kulturního hrdiny mohla být Tricksterovi přisouzena o něco později, nicméně ji i tak pokládám za velmi starobylou. Tato moje polemika ale nic nemění na skutečnosti, že každý, kdo se chce zabývat tématem Trickstera-Šibala, by měl po této knize sáhnout jako po povinné literatuře. Dozví se totiž, že Šibal není jen ten, kdo chytračí, ale i ten, kdo je přechytračován. Podvedený podvodník. Bytost bolestně hledající cestu k vlastní integritě mimo obvyklé rámce dobra a zla a dalších kategorií, jež by jinému posloužily jako berličky...
A pokud máte rádi řádně syrový, morbidní až fekální humor, i pro vás je tato kniha. Ony ty neučesané mýty vskutku mají své nezaměnitelné kouzlo...
Paul Radin (K. Kerényi, C. G. Jung): Trickster – Mýtus o Šibalovi, Dobra, 2005, 198 Kč

Rovněž potěšitelný je překlad, jehož se ujal kultovní brněnský šaman (jenž ovšem posléze "dezertoval" k zenu) Gato aka Martin Pelčák. Jádrem knihy je důkladně komentovaný winnebagský mýtus o Šibalovi, díky němuž se nám dostává látky ve velmi archaické a syrové podobě. Autor jej dále srovnává s dalšími indiánskými mýtickými cykly a dle mého názoru se snaží až příliš násilně oddělit roli Blázna od role Kulturního hrdiny, jenž podle jeho názoru k Šibalovi původně nepatří.

Osobně se domnívám, že tato role k Tricksterovi patří, protože právě touto rolí se završuje cesta jeho individuace. Připouštím, že role kulturního hrdiny mohla být Tricksterovi přisouzena o něco později, nicméně ji i tak pokládám za velmi starobylou, stejně jako její spojení s Tricksterem.

Tato moje polemika ale nic nemění na skutečnosti, že každý, kdo se chce zabývat tématem Trickstera-Šibala, by měl po této knize sáhnout jako po povinné literatuře. Dozví se totiž, že Šibal není jen ten, kdo chytračí, ale i ten, kdo je přechytračován. Podvedený podvodník. Bytost bolestně hledající cestu k vlastní integritě mimo obvyklé rámce dobra a zla a dalších kategorií, jež by jinému posloužily jako berličky.

Neméně kniha zaujme i čtenáře, jenž ocení řádně syrový, morbidní až fekální humor, neboť původní a neučesané mýty vskutku mají své nezaměnitelné kouzlo!

RADIN, Paul (KERÉNIY, K., JUNG, C. G.). Trickster – Mýtus o Šibalovi, Dobra : Praha, 2005.

Addendum: Při debatě, jak nejlépe přeložit do češtiny slovo "trickster" jsme se v debatě s přáteli shodli, že lepší než "šibal" by mohlo být "taškář".