Premium

Získejte všechny články
jen za 89 Kč/měsíc

Jak bude vypadat svět, až budu umírat?

Myslím, že 42 let je poměrně příhodný věk pro kladení existenciálních otázek. A stejně tak doba, v níž žijeme.

Moje babička umírá. Ne vysloveně akutně, ale už tady zřejmě dlouho nebude. Je jí 93, přestala chodit, její vnitřní svět je podivnou a znepokojující směsicí reality a fikce, má chvíle kdy se smrti bojí a chvíle, kdy po ní touží. Je v ústavní péči, navštěvuji ji několikrát týdně a musím říci, že je to poněkud vysilující. Po pravdě řečeno si říkám, že není dobrý nápad přestat kouřit a pít hodně kávy.

Ne snad, že bych nějak spěchal umřít, ale raději rychleji než takto, říkám si. Zvláště mě děsí představa, že bych se někdy dožil demence, o alzheimerovi ani nemluvě. Je v tom samozřejmě velký kus hříšné pýchy – není toho mnoho, na čem si mohu opravdu zakládat, tak si zakládám na svém intelektu. Tonoucí se stébla chytá. Ale jakkoli jsem člověk, který má rád věci pod kontrolou, moc dobře vím, že ve skutečnosti toho mám pod kontrolou zatraceně málo. Nejen pokud jde o stav mého mozku, až budu umírat.

Povídám si se svou nejmilejší kolegyní v práci. Jsme znepokojeni budoucností světa. Aktuálně táním sibiřského permafrostu, který uvolňuje do atmosféry metan, čímž zpětnovazebně posiluje globální oteplování. „Vicious circle“ – toto anglické sousloví pro bludný kruh se mi líbí víc než to české. Krutý, zlý, zlověstný kruh…

„Možná jednou umřu ve válce o vodu,“ říká moje nejmilejší kolegyně. To je ovšem docela dobře možné. V duchu si říkám, že je vlastně dobře, že nemám děti. Nemusím se tolik bát. Nicméně když myslím na svého nedávno narozeného synovce, na děti své kolegyně nebo když jdu po ulici a pozoruju mladé lidi, je mi docela úzko z toho, že mě nenapadá moc pozitivních věcí, kterých se tyto nyní tak bezstarostné bytosti mohou dožít. Moje babička, než se jí to v hlavě popletlo, často říkala: „Já už jsem stará, ale bojím se, čeho se vy mladí ještě dožijete…“ To jí bylo přes devadesát. Mně je 42 a kladu si stejnou otázku. Je to normální?

„Myslím, že bys měla své děti vést k tomu, aby získaly vzdělání v nějakých oborech, které budou užitečné v krizových dobách,“ říkám své kolegyni. „Medicína, zemědělství, prakticky uplatnitelné technické obory a řemesla...“

Potom změníme téma a bavíme se o konci třetí série Star Wars Rebels – shodneme se na tom, že závěrečný souboj Obi-Wana Kenobiho a Darth Maula je epický, i když netradiční, a že vytočený Bendu neměl chybu. Znepokojující otázky je třeba si klást, ale nelze jimi neustále žít a nezbláznit se z toho.

Problém je v tom, že spousta, možná většina lidí si znepokojivé otázky asi neklade vůbec. Před časem jsem se zabýval problematikou začátku první světové války. Myslím, že je aktuální studovat to téma – krutý konec Belle Époque a skutečný, esenciální začátek dvacátého století (jež de facto skončilo v roce 1989 a začala Belle Époque číslo 2). Jak snadno a jak rychle se bezstarostný život může změnit peklo. Jak snadno a jak rychle můžeme přijít o všechno, co pokládáme za jisté a také, a především, o všechno, co je nám drahé. To se samozřejmě může stát i v klidných časech, ale v časech bouřlivých se takové věci stávají kolektivně, nezasahují jen jedince, ale společnost jako celek, a mají charakter fázového přechodu. Problém je, že – na rozdíl od varu – lze takový fázový přechod očekávat, nikoli však jeho příchod přesně předpovědět, a není rovněž možné předpovědět jeho konkrétní podobu.

Můžeme doufat, že nás zachrání technologický pokrok? To jistě můžeme, ale bylo by pošetilé se na to spoléhat, zvláště ve chvíli, kdy nám už opravdu dochází čas. Lidstvo by se mělo sjednotit a vrhnout veškeré své zdroje do své záchrany, to se však neděje. Člověku přijde na mysl fabule Hry o trůny – celému světu hrozí nepředstavitelné nebezpečí, víceméně všichni zúčastnění o tom mají nějaké povědomí, přesto však dávají přednost svým vlastním mocenským hrám a vzájemně se oslabují. Slavné popkulturní dílo zde, podobně jako je tomu v případě dystopických science fiction, trefně reflektuje povahu současného světa a jeho možný budoucí vývoj.

Sedím v křesle, píši tyto řádky a dívám se přitom na svou knihovnu a tisíce knih v ní. Mnohé dosud nepřečtené, mnohé mně osobně velice drahé. Které bych si vzal, kdybych se, podobně jako lidé na Blízkém východě, musel dát zítra na útěk? Knihy jsou těžké. To věděl už Pan Theodor Mundstock…

Angst a sorge, úzkost a starost, Belle Époque číslo 2, a žádné odpovědi. Nevím, jak bude fungovat můj mozek, ani jak bude vypadat svět, až budu umírat. Nakonec je přeci jen třeba žít přítomností. Nikoli však tak, jak se nám snaží vnutit marketing, nikoli ve smyslu carpe diem, ale ve smyslu bytí pro druhé, pro bližní, tady a teď, i když jsou třeba zmatení a na konci života, jako moje babička. Znepokojivé existenciální otázky nesmíme vytěsňovat, tedy alespoň ne permanentně (odpočinout si od nich třeba u Hvězdných válek je jistě v pořádku), ale jim navzdory je třeba usilovat o smysluplnou existenci. To je patrně to jediné, co pod kontrolou do jisté míry mít můžeme.

(článek byl rovněž publikován v revue Přítomnost)

Autor: Jaroslav POLÁK | čtvrtek 25.5.2017 17:11 | karma článku: 19,48 | přečteno: 869x
  • Další články autora

Jaroslav POLÁK

Horizonty událostí (skica)

„Proč mě někdy nepozveš na návštěvu?“ zeptala se s lehce šibalským výrazem v její pěkné tváři a já si v té chvíli opravdu nebyl jist, jaké přísliby se za tou zdánlivě nevinnou otázkou mohou skrývat.

6.4.2022 v 11:11 | Karma: 7,75 | Přečteno: 420x | Diskuse| Poezie a próza

Jaroslav POLÁK

Její krásný oči (skica)

„Víš, že máš fakt krásný oči?“ řekl jsem. Bylo to banální, ale byla to pravda. Měla krásné hnědé oči s duhovkami připomínajícími letokruhy vzácných cizokrajných stromů.

4.4.2022 v 21:58 | Karma: 13,27 | Přečteno: 392x | Diskuse| Poezie a próza

Jaroslav POLÁK

Zamyšlení nad celníkem a farizejem

Biblické zamýšlení nad známým podobenstvím o upřímnému pokání výběrčího daní a sebestřednosti náboženského profesionála.

13.2.2022 v 15:38 | Karma: 10,20 | Přečteno: 396x | Diskuse| Společnost

Jaroslav POLÁK

Názorové bujení

Každému se čas od času udělá názor. Takový člověk má většinou potřebu se vymáčknout, obvykle na veřejnosti. Zpravidla to není hezký pohled, ale dá se to taktně přejít.

9.2.2022 v 10:00 | Karma: 6,73 | Přečteno: 152x | Diskuse| Miniblogy

Jaroslav POLÁK

Kratochvilné vyprávění

„Tak s tím těžkým ublížením na zdraví to bylo asi takhle,“ povídal ten chlápek poté, co jsem mu objednal slíbeného ferneta.

7.2.2022 v 18:56 | Karma: 10,62 | Přečteno: 303x | Diskuse| Poezie a próza
  • Nejčtenější

Studentky rozrušila přednáška psycholožky, tři dívky skončily v nemocnici

25. dubna 2024  12:40,  aktualizováno  14:38

Na kutnohorské střední škole zasahovali záchranáři kvůli skupině rozrušených studentek. Dívky...

Tři roky vězení. Soud Ferimu potvrdil trest za znásilnění, odvolání zamítl

22. dubna 2024,  aktualizováno  14:47

Městský soud v Praze potvrdil tříletý trest bývalému poslanci Dominiku Ferimu. Za znásilnění a...

Takhle se mě dotýkal jen gynekolog. Fanynky PSG si stěžují na obtěžování

21. dubna 2024  16:37

Mnoho žen si po úterním fotbalovém utkání mezi PSG a Barcelonou postěžovalo na obtěžování ze strany...

Školu neznaly, myly se v potoce. Živořící děti v Hluboké vysvobodili až strážníci

22. dubna 2024  10:27

Otřesný případ odhalili strážníci z Hluboké nad Vltavou na Českobudějovicku. Při jedné z kontrol...

Rusové hlásí průlom fronty. Ukrajinská minela jim přihrála klíčové město

24. dubna 2024  11:40,  aktualizováno  15:50

Premium Jako „den průlomů“ oslavují ruští vojenští blogeři pondělní události na doněcké frontě, kde se...

Počasí v Česku opět ovlivní saharský prach. Vytvoří oblačnost, sníží teploty

28. dubna 2024  7:47

Počasí v Česku dnes opět ovlivní saharský prach. Vytvoří oblačnost, se kterou nepočítaly...

Co v EU prosadili čeští europoslanci? Nabíječky i Erasmus, připomínají se

28. dubna 2024

Premium V Bruselu a Štrasburku proběhlo v týdnu velké loučení. Ve stávajícím složení se totiž europoslanci...

Děti na Haiti cestou do školy překračují mrtvoly. Misie z USA líčí praktiky gangů

28. dubna 2024

Premium Od spolupracovnice MF DNES v USA Co mi vyprávěli po telefonu známí z Haiti, k nimž tam jezdím: školy a obchody se řídí podle toho,...

Zastřelili ho, pomočili a pověsili. Jak vznikla fotka mrtvého Mussoliniho

28. dubna 2024

Seriál Doufal, že uteče a i s milenkou dožije v bezpečí. To by se však víc než dvě dekády nesměl chlubit...

Samoživitelka skončila v nemocnici a čtvrt roku nemohla pracovat
Samoživitelka skončila v nemocnici a čtvrt roku nemohla pracovat

Téměř deset miliard korun – tolik jen za loňský rok poslaly pojišťovny lidem za úrazy, závažná onemocnění či úmrtí. Životní pojištění pomohlo za...

  • Počet článků 606
  • Celková karma 0
  • Průměrná čtenost 1349x
Narodil jsem se 5. března 1975 v Brně, kde také žiji. Zajímám se o pravoslaví, filosofii, religionistiku, fotografování a literaturu. Politicky jsem demokratický levičák. Nenápadně jurodivý.

Kontakty:
- jaroslavpolak1975@gmail.com
- Twitter
- Facebook
- Flickr (fotografie)

Seznam rubrik

Oblíbené knihy

Co právě poslouchám

Oblíbené stránky

Oblíbené články